Co byste si řekli, kdyby antropologové začali zkoumat váš životní styl, archeologové hledali otisky v zemi, které jste po sobě zanechali a snažili se tak podat výpověď o vašem životě skrze pozůstatky vaší činnosti? Přestože už boje o ceny na březové kůře nesleduje 500 diváků, v pátek odpoledne na nádraží nepotkáte davy lidí v zelených mundůrech a usárnou na zádech, na oblíbených tábořištích se to hemží pomníčky a dřevěnými kříži, o potlachu a víkendové romantice v přírodě se promítají filmy na festivalech, trampové se přesvědčivě hájí – „Nekopejte do nás, ještě nejsme mrtví!“ Z čeho se skládá mozaika dnešního trampingu?

Film vznikl v rámci několika praktických seminářů věnovaných tvorbě etnografického dokumentu od základů zacházení s kamerou přes formulaci námětu a scénáře, po postprodukční úpravu. Film je výsledkem počátečních snah o vizuální zpracování antropologicky pojatého tématu tramping.

Režie: Lenka Hollerova, Monika Hertlová, Tomáš Hirt
Produkce: Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu, Západočeská Univerzita v Plzni
Jazyk dialogů:Čeština, Angličtina
Jazyk titulků: Čeština

Maurice  Merleau-Ponty byl francouzský filozof, který zemřel v relativně mladém věku 57 let v roce 1961.

Jeho zaměření na fenomenologii otevřela novou oblast v kontinentální fïlosofii. Podařilo se mu, aby filozofové nahlíželi na lidské tělo jako na základní a potřebný prvek existence, ne na pouhé „přenašeče“ myšlenek. Zdůraznil význam lidské tělesnosti, která není jen okolností, nýbrž podstatnou a určující podmínkou lidského bytí. Pochopil důležitost hranic, které si vytvářejí naše těla a jejich schopnost vnímat svět skrze řetězec bezprostředních okamžiků.
Jeho filozofie posléze ovlivnila mnoho sociálních teorií používaných v antropologii.

Film zkoumá lidské tělo a jeho cestu, skrze kterou objevuje  a zažívá svět okolo sebe. Každý snímek představuje moment. Momenty zachycené zážitky tělem jsou zpracovány vědomím a interpretovány do daného kulturního a emocionálního významu. Tělo nevnímá smysl světa prostřednictvím pěti oddělených smyslových vjemů jako je cítit, vidět, slyšet, chutnat a vonět. Surové tělo vstřebává svět jako jeden velký snímací orgán. To  vše zapříčiňuje bezprostřední vztah mezi tělem a světem. Tělo má synestetický smysl, který pracuje podvědomě jako jeden celek. Tento smysl  promlouvá skrze celé tělo, používá každý obrys a křivku k cítění pohybu světa kolem. Surové tělo je bezprostřední v prožívání světa, tělo je tekutina či konverzace, čtení a učení přeměňující se na okolní svět.

Tento film je poctou práce Marleau Pontyho a skrze medium 16 mm vysokorychlostního digitálního filmu a SRL obrazu, vzdává hold našim nejintimnějším a nejsmyslnějším vztahům k světu okolo nás.

Jonathan v současné době realizuje terénní práce v Bhútánu jako doktorand Univerzity v Cambridge. Jeho současný výzkum se zaobírá integrací zdravotní péče a jeho vliv na léčení pacientů skrze jejich zkušenosti. Pojmy tělo, zkušenost a fenomenologie byly a  jsou stálým společníkem jeho práce, včetně filozofie Marleau – Pontyho. Tento film byl natočen na University of Virginia v průběhu zkoumání myšlenek o syrovosti a  zkušenostech filozofa jako sociálně podmíněných jevů.

Režie a produkce: Jonathan Taee
Jazyk dialogů: žádný
Jazyk titulků: žádný

Uvedení filmu:
Salmagundi Film Festival, University of Virginia, USA
Ivy Film Festival, USA

Mladí v rozvojových zemích sní o životě na Západě. Doufají, že si vydělají peníze a získají zkušenost v zahraničí, která jim pomůže ke zlepšení postavení doma. Ale když přijedou, skončí s podřadnými pracemi a přespávají v domech ostatních dřívějších imigrantů.
Tento film líčí každodenní život v jednom z těchto domů ve východním Londýně. Palandy jsou obsazeny mladými Indy přicházejícími z relativně majetných rodin v Gujaratu. Když se vrací zpět do Indie, rodiče mají od svých dcer a synů velká očekávání. Naplní tito mladí sny jich samých a jejich rodin?

Sanderien Verstappen PhD., je výzkumnice v oboru antropologie na univerzitě v Amsterodamu. Její výzkumné projekty se soustředí na dopad emigrace a remitace v centrálním Gujaratu (India).
Mario Rutten je profesor komparativní antropologie a sociologie Asie na univerzitě v Amsterdamu. Mario provedl rozsáhlé výzkumy v oblasti mimoměstského podnikání a pracovních vztahů v Indii, Indonésii a Malajsii a indických migrantů v Evropě a jejich spojení s domovem v Gujaratu, Indie.

Isabelle Makay je vizuální antropoložka / dokumentaristka a učí na Design Academy v Eindhovenu. Režírovala několik krátkých dokumentů.

Režie: M.Rutten, S. Verstappen, I.Makay
Produkce: Josaphatpark Productions BVBA
Jazyk dialogů: Angličtina, Gujarati
Jazyk titulků: Angličtina, Čeština