Doňa Rosa, domorodá žena, se živí prodejem řemeslných výrobků na trhu. Carlos je nadšený průvodce, který nabízí výpravy do domů rodin místních původních obyvatel, stejně tak i Paoliny. Jejich životy jsou zasvěceny ukájení zvědavosti turistů, i filmařů, kteří přijíždějí do neporušené a malebné oblasti jihomexického státu Chiapas.
Carolina Corral Paderes absolvovala v roce 2009 magisterské studium v oboru Vizuální antropologie na univerzitě v Manchesteru a na téže univerzitě se zapsala na Sociální antropologii s doktorandským programem v oboru Vizuální média. V současné době pracuje na vícečlenném filmovém projektu zabývajícím se životy bývalých vězňů v Mexiku.
Režie a produkce: Carolina Corral Paderes
Jazyk dialogů: Španělština, Angličtina
Jazyk titulků: Angličtina, Čeština
Uvedení filmu (výběr):
Etnofilm ČADCA, Slovensko, Cena filmových kritiků
Contro Sguardi, International Anthropological Film Festival, 2010, Cena poroty
14 Mostra Internacional de Filme Etnográfico, Rio de Janeiro, Brazílie, 2009
Festival du Filme Ethnographic Film Festival, Londýn, Velká Británie, 2010
Ethnographic Film Unit Festival, Britská Kolumbie, Kanada, 2010
II. Festival do Filme Etnográfico de Recife, Recife, Brazílie, 2010
XIX International Festival of Ethnological Film, Bělehrad, Srbsko, 2010
Royal Anthropological Institut, Manchester, Velká Británie, 2011
Days of etnographic cinema, Moskva, Rusko, 2011
Snímek pojednává o starodávném zvyku chytání sobů do sítí. Děj se odehrává na Kamčatce na dalekém ruském východě, kde přežívá už jen méně než 20 lidí hovořící jazykem Itelmen. Film zachází až za původní záměr zachytit jazyk a způsob lovu, které jsou ještě v živé paměti, ale již se nepraktikují. Během celého filmu vnímají dva lovci divoké prostředí a vesnice Kamčaky jako starou domovinu, nostalgii, rezignovanost a naději.
Desmond Love je vyzrálý muž a tak se cítí a chová. Rád kouří dýmku a stará se o své kachny. Muži obvykle rádi mluví o svých autech a Dessyho oblíbeným tématem jsou jeho dva nákupní vozíky. Má je zaparkované před domem a rád si na nich vylepšuje nejrůznější maličkosti. Desmond je jedním z residentů camphillu Clanabogan, to znamená člověk s mentálním handicapem. V rámci terapie se učí psát na počítači. Píše svůj příběh. Dokumentární film proložený krátkými animacemi dává nahlédnout do Dessyho vzpomínek. - slůvko po slůvku, přesně tak, jak si je zapamatoval. Zároveň zde máme možnost vidět i Dessyho domov a fungování komunity camphill s jejími stálými obyvateli: mentálně postiženými, mladými dobrovolníky a lidmi, kteří camphill řídí.