SALAAM ALEYKUM COPENHAGEN
Slovakia/Slovenia/Denmark, 2008, 19 min
Sašo Niskač
29.01.2010 22:20
Salaam Aleykum Copenhagen je krátký dokumentární snímek o postavách Haluk, Allan a Iman – dvou mladých chlapcích a děvčeti s tureckým, kurdským, libanonským a dánským původem žijících v Kodani. Jak se vyrovnávají s atmosférou Kodaně, jejich domovem? Film je portrétem jejich přístupu k otázce imigrace a integrace, jejich každodenním problémům a výzvám, rodinným hodnotám, jejich vlastnímu pohledu na dánskou společnost a Kodaň. Zatímco představují své světy, otevírají vlastně dveře k porozumění Kodaně jako takové. Jsou součástí Kodaně a Kodaň je součástí jich samotných.
“...Je to těžké a pak lidé řeknou: Dobře ses integroval, a já si pomyslím: co to vlastně znamená “dobře integroval?” Znamená to, že si Dánové myslí, že jsem se dobře integroval nebo že imigranti si myslí, že jsem se integroval? Nebo to snad znamená, že pociťuji já sám, že nyní umím vycgházet se dvěma kulturami?” ... “Naučil jsem se pít homeopatické kapky mojí přítelkyně a ona zase náš kurdský čaj – a to je například integrace. Ale já už jsem unavený ze světové ´integrace´”.
Ocenění: Speciální ocenění poroty, Platforma Video8 Film Festival, listopad 2008, Atény, Řecko; film byl vybrán do The Best of Kino OTOK Film Festival - Video na Plaži,říjen 2009, Izola, Slovinsko
Jazyk dialogů: Dánština
Jazyk titulků: Angličtina
Díky tomuto filmu můžeme nahlédnout do denního života obyvatel Goluboie. Obec Goluboie je jedinou původní vesnicí v Moldávii, kde žijí Češi. Obydleli tuto část jižní Moldávie ve druhé polovině 19.století. V létě roku 2006 zde žilo 130 obyvatel hlásící se k české národnosti. Film ukazuje jejich denní všední život, který je ovlivněn zejména zemědělstvím (včelařství, chov domácího zvířetstva apod.). Setkáte se však i s původní českou dechovkou, která ve vesnici existuje již přes 150 let. Jedním z témat filmu je i otázka České identity. Které faktory ji ovlivňují? Je to čeština nebo původ jejich předků?
V polovině 19. století přichází do oblasti srbského Banátu ve Vojvodině početná skupina moravských reformovaných evangelíkiů z okolí Klobouk u Brna. Století a půl trvající existence reformovaného sboru přichystala jejím členům mnohé strasti nesené procesem velkých dějin až do současnosti, počátku 21. století, kdy je komunita česky hovořících reformovaných evangelíků na pokraji zániku, jelikož pramen víry byl mladší generací opuštěn migrací i vlivy moderni doby. Dokument si všímá historických zlomů a životních osudů některých členů sboru, kdy do popředí vztahu autor – objekt zájmu vystupuje niterná, latentní zbožnost posledních potomků moravských transmigrantů, reprezentující kolektivní paměť a symbolické universum – zdroje uchované etnicity. Víra, osud, přítomnost jako prožitá minulost, prožitá minulost jako náhrobní kámen.