ANTROPOFEST je mezinárodním festivalem filmů se sociálně antropologickou tématikou.
Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů, které v České republice v podstatě nelze zhlédnout. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Prostřednictvím těchto specifických dokumentů totiž můžeme společně poznávat život nejrůznějších lidských společenství, sociálních skupin či jedinců z celého světa, a to považujeme za obzvlášť důležité.
ANTROPOFEST je organizován stejnojmenným spolkem založeným v květnu 2010 absolventy studijního oboru sociální antropologie (více viz O NÁS) . Festival a veškeré dění kolem něj zajišťujeme zcela na dobrovolnické bázi.
Festival se koná každým rokem vždy na konci ledna v Praze, kde probíhá hlavní filmová přehlídka. V průběhu jara pak s našimi partnery pořádáme tzv. „Ozvěny Antropofestu“ v dalších českých i slovenských městech. Např. v Brně, Pardubicích, Bratislavě, Nitře a dalších městech.
Díky tomuto filmu můžeme nahlédnout do denního života obyvatel Goluboie. Obec Goluboie je jedinou původní vesnicí v Moldávii, kde žijí Češi. Obydleli tuto část jižní Moldávie ve druhé polovině 19.století. V létě roku 2006 zde žilo 130 obyvatel hlásící se k české národnosti. Film ukazuje jejich denní všední život, který je ovlivněn zejména zemědělstvím (včelařství, chov domácího zvířetstva apod.). Setkáte se však i s původní českou dechovkou, která ve vesnici existuje již přes 150 let. Jedním z témat filmu je i otázka České identity. Které faktory ji ovlivňují? Je to čeština nebo původ jejich předků?
Česká republika, 2009, 37 min
Pavel Borecký
30.01.2010 17:00
Dokumentární mozaika o českých krajanech z jedné srbské vesničky. Před devadesáti lety zatoužila rodina Fričových po změně. Opustila drsný život hornatého Banátu, jižního výběžku rumunských Karpat, a sestoupila do úrodnějších nížin podél mohutného Dunaje. Brzy je následovali další.
Ze sadu rodiny Írovičových se dnes line melodie za melodií. To jejich syn Jarko cvičí na tahací harmoniku. Další soutěž jej čeká již brzy. Co znamená jeho talent pro českou menšinu?
Gájští Češi jsou poslední kompaktní skupinou, která osídlila srbský Banát. Na pole se už sice nemusí trmácet do kopců, oproti čistě českému Gerníku se ale stali minoritou. Jak tato změna s postupem desetiletí ovlivnila další generace?
Germany, 2009, 24 min
Claudia Goldberg
29.01.2010 21:15
Děj zasazený do Berlína vypráví o lidech pracujících na volné noze jakožto alternativě k pevné osmihodinové pracovní době – nízké nájmy a prostor pro kreativní nápady je stále poruce. Majitelka kavárny se šicími stroji, novinář na volné noze a dvě moderní tanečnice nabízí pohled do jejich životních stylů a vypráví o jejich nezávislé činnosti. Protagonisté nejsou pouze součást berlínské kreativní skupiny, ale reprezentují také část vzdělané generace, která se probíjí mezi pracovní nejistotu a touhou po seberealizaci.
Díky tomuto filmu můžeme nahlédnout do denního života obyvatel Goluboie. Obec Goluboie je jedinou původní vesnicí v Moldávii, kde žijí Češi. Obydleli tuto část jižní Moldávie ve druhé polovině 19.století. V létě roku 2006 zde žilo 130 obyvatel hlásící se k české národnosti. Film ukazuje jejich denní všední život, který je ovlivněn zejména zemědělstvím (včelařství, chov domácího zvířetstva apod.). Setkáte se však i s původní českou dechovkou, která ve vesnici existuje již přes 150 let. Jedním z témat filmu je i otázka České identity. Které faktory ji ovlivňují? Je to čeština nebo původ jejich předků?
Dokumentární mozaika o českých krajanech z jedné srbské vesničky. Před devadesáti lety zatoužila rodina Fričových po změně. Opustila drsný život hornatého Banátu, jižního výběžku rumunských Karpat, a sestoupila do úrodnějších nížin podél mohutného Dunaje. Brzy je následovali další. 
Děj zasazený do Berlína vypráví o lidech pracujících na volné noze jakožto alternativě k pevné osmihodinové pracovní době – nízké nájmy a prostor pro kreativní nápady je stále poruce. Majitelka kavárny se šicími stroji, novinář na volné noze a dvě moderní tanečnice nabízí pohled do jejich životních stylů a vypráví o jejich nezávislé činnosti. Protagonisté nejsou pouze součást berlínské kreativní skupiny, ale reprezentují také část vzdělané generace, která se probíjí mezi pracovní nejistotu a touhou po seberealizaci.