ČERVENÁ RŮŽIČKO, PROČ SE NEZOZVÍJÍŠ. DOUDLEBSKÁ MASOPUSTNÍ KOLEDA: TANEC, IDENTITA, STATUS A INTEGRACE
Czech Republic, 2008, 35 min
Daniela Stavělová
30.01.2010 15:50
Filmový dokument je součástí multimediální studie skládající se z obrazové a textové části. Na DVD nosiči se kromě filmu nachází ještě další tematicky utříděné záběry pořízené v rámci výzkumu a fotogalerie. Obrazová i textová část spojuje možnosti verbálního a vizuálního jazyka a má v tomto případě sloužit k zachycení komplexu sledované masopustní obchůzky a k reprezentaci tance jako kulturního textu, který pomůže odhalit a sdělit význam této tradiční události v dnešní lokální společnosti. Filmový dokument je koncipován tak, že může existovat i samostaně a jeho vypovídající hodnota není závislá na doprovodném textu multimediální studie.
Daniela Stavělová působí jako vědecká pracovnice etnologického ústavu AV ČR, V.V.I., kde se zabývá etnochoreografií a taneční antropologií. V rámci této specializace přednáší na katedře tance pražské HAMU, kde pořádá také praktické semináře. Působí také jako choreografka při vytváření tematických scénických projektů zabývající se lidovou taneční a hudební kulturou. Za propojení všech zmiňovaných aktivit jí byla v letošním roce udělena cena Ministerstva kultury za mimořádný přínos v oblasti folklóru a za propojení vědecké, umělecké a pedagogické činnosti.
Projekt byl realizován v rámci výzkumného záměru AVOZ 90580513 Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i. a podpořen dotací Ministerstav kultury ČR v programu Tradiční lidová kultura.
Jazyk dialogů: Čeština
Jazyk titulků: Angličtina
V říjnu 2007 založila před katedrálou v Seville skupina umělců pocházejících z různých zemí tablao flamenco. Toto veřejné místo bylo později prohlášeno za prostor, kde umělci mohou předvádět své umění. Potlesk diváků napomohl proměnit aktéry ve skupinu flamenga “Son de Afuera” (Odjinud). Tento krátký dokument ukazuje, co znamená cítit a vyvtvářet flamenco “z vnějšku” v rámci kontextu Andaluzské společnosti.
V polovině 19. století přichází do oblasti srbského Banátu ve Vojvodině početná skupina moravských reformovaných evangelíkiů z okolí Klobouk u Brna. Století a půl trvající existence reformovaného sboru přichystala jejím členům mnohé strasti nesené procesem velkých dějin až do současnosti, počátku 21. století, kdy je komunita česky hovořících reformovaných evangelíků na pokraji zániku, jelikož pramen víry byl mladší generací opuštěn migrací i vlivy moderni doby. Dokument si všímá historických zlomů a životních osudů některých členů sboru, kdy do popředí vztahu autor – objekt zájmu vystupuje niterná, latentní zbožnost posledních potomků moravských transmigrantů, reprezentující kolektivní paměť a symbolické universum – zdroje uchované etnicity. Víra, osud, přítomnost jako prožitá minulost, prožitá minulost jako náhrobní kámen.