ANTROPOFEST je mezinárodním festivalem filmů se sociálně antropologickou tématikou.
Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů, které v České republice v podstatě nelze zhlédnout. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Prostřednictvím těchto specifických dokumentů totiž můžeme společně poznávat život nejrůznějších lidských společenství, sociálních skupin či jedinců z celého světa, a to považujeme za obzvlášť důležité.
ANTROPOFEST je organizován stejnojmenným spolkem založeným v květnu 2010 absolventy studijního oboru sociální antropologie (více viz O NÁS) . Festival a veškeré dění kolem něj zajišťujeme zcela na dobrovolnické bázi.
Festival se koná každým rokem vždy na konci ledna v Praze, kde probíhá hlavní filmová přehlídka. V průběhu jara pak s našimi partnery pořádáme tzv. „Ozvěny Antropofestu“ v dalších českých i slovenských městech. Např. v Brně, Pardubicích, Bratislavě, Nitře a dalších městech.
ČR, 2012, 4 min
Anna Becková & Lucie Benčíková & Martin Jakub
26.01.2013 15:05
Studentský snímek se snaží proniknout do života jedné skupiny vystupující "proti stávající politické situaci, konzumerismu a uniformutě". Pomocí vylepování plakátů se snaží vstoupit do veřejné mediální sféry ulice a poukázat na to, co oni sami cítí jako útlak či útok na svobodu člověka. Tento boj vedou 3 kluci - "Úsvitu", jež spojuje nespokojenst, názory a emoce pociťované ze společnosti. Pomocí "filmové řeči" se autoři snaží zprostředkovat divákovi nejen jejich společné názory a pocity, ale i osobité vidění světa.
Režie: Anna Becková & Lucie Benčíková & Martin Jakub
Produkce: Studio vizuální etnografie SVIET při Katedře antropologie na FF ZČU
Jazyk dialogů: čeština
Jazyk titulků: -
ČR, 2012, 7 min
René Starhon & Kristýna Fendrychová
26.01.2013 15:10
„Ten, kdo neni světskej, je chrapoun.. To sme my..“. Návštěva rodiny Kaiserů poodhaluje některé aspekty života světských, které pro nás „chrapouny“ mohou stále představovat něco cizího, neznámého a zároveň přitažlivého. Snímek se zaměřuje především na jazykovou specifičnost, která je ovšem také spojená s problematikou diferenciace komunity světských a zároveň s otázkou mezigeneračního přenosu cirkusácké hantýrky.
Režie: René Starhon & Kristýna Fendrychová
Produkce: René Starhon & Kristýna Fendrychová
Jazyk dialogů: česky
Jazyk titulků: neobsahuje podtitulky
Když obyvatel pralesa vstoupí pod jeho klenbu, spatří kolem sebe zdroje pro život. Jakým způsobem je na základě tradičních znalostí sbírají, zpracovávají a využívají, to pro „západní“ systém studuje etnobotanika – věda zkoumající kulturní, sociální či ekonomické vztahy mezi rostlinami a indigenními obyvateli. Kamera je ovšem při seriózním terénním výzkumu používána jen výjimečně. V rámci výzkumné expedice Wayvana Peru 2011 jsme se mimo jiné snažili odpovědět na otázku: „Jsou metody vizuální antropologie pro ochranu tradičních znalosít aplikovatelné, a pokud ano, jaká má tento přístup pozitiva a negativa?“ Film je částí série Vizuální etnobotanika a zachycuje „příběh zdroje“ palmy piassaba (Aphandra natalia).
Pavel Borecký čerstvě nastoupil do doktorského oboru etnologie na ZČU v Plzni, kde pokračuje ve svém výzkumu na poli vizuální antropologie. Je autorem etnografického filmu „Gáj“ a iniciátorem etnobotanické expedice Wayvana do peruánské Amazonie. Cizí mu nejsou ani popularizační aktivity či projekty aplikované urbánní antropologie - www.anthropictures.cz.
Režie: Pavel Borecký
Produkce: Anthropictures, Institut tropů a subtropů ČZU v Praze
Jazyk dialogů: španělština
Jazyk titulků: čeština
Studentský snímek se snaží proniknout do života jedné skupiny vystupující "proti stávající politické situaci, konzumerismu a uniformutě". Pomocí vylepování plakátů se snaží vstoupit do veřejné mediální sféry ulice a poukázat na to, co oni sami cítí jako útlak či útok na svobodu člověka. Tento boj vedou 3 kluci - "Úsvitu", jež spojuje nespokojenst, názory a emoce pociťované ze společnosti. Pomocí "filmové řeči" se autoři snaží zprostředkovat divákovi nejen jejich společné názory a pocity, ale i osobité vidění světa.
Když obyvatel pralesa vstoupí pod jeho klenbu, spatří kolem sebe zdroje pro život. Jakým způsobem je na základě tradičních znalostí sbírají, zpracovávají a využívají, to pro „západní“ systém studuje etnobotanika – věda zkoumající kulturní, sociální či ekonomické vztahy mezi rostlinami a indigenními obyvateli. Kamera je ovšem při seriózním terénním výzkumu používána jen výjimečně. V rámci výzkumné expedice Wayvana Peru 2011 jsme se mimo jiné snažili odpovědět na otázku: „Jsou metody vizuální antropologie pro ochranu tradičních znalosít aplikovatelné, a pokud ano, jaká má tento přístup pozitiva a negativa?“ Film je částí série Vizuální etnobotanika a zachycuje „příběh zdroje“ palmy piassaba (Aphandra natalia).
