ROOM IN THE SQUARE
Hungary, 2011, 8 min
K.A. Eglinton, N. Benarrosh-Orsoni
28.01.2012 14:35
Dějištěm tohoto krátkého filmu je náměstí v Budapešti, dříve známé jako Moszkva tér (Moskevské náměstí). Na základě lidských hlasů a činností zjišťujeme, že nejrušnější dopravní centrum Budapešti je zároveň místem, na které spoléhají zcela přehlížené skupiny jako na místo jejich živobytí a přežití.
Kristen Ali Eglinton žije v Londýně a působí v oblasti aplikované vizuální etnografie a kvaliativního výzkumu. Studovala multimediální umění ve Spojených Státech a obdržela PhD v sociálním a edukatviním výzkumu. Spolupracovala s různými komunitami po celém světě a používala přitom inovativní, digitální a multimediální metody.
Norah Benarrosh-Orsoni narozená v roce 1985 je francouzská studentka PhD etnologie. Studuje procesy migrace romských rodin mezi Francií a Rumunskem.
Režie: Kristen Ali Eglinton, Norah Benarrosh-Orsoni
Jaké by měly být antropologické filmy? Jak se vypořádat s alternujícím viděním světa a se stereotypy v nás? S touto otázkou se v období tří let střetával realizátorský tým okolo Milana Durňaka, který se vypravil do jeho rodné vsi a snažil se zachytit život Romů a jejich rusínských sousedů. Po každém pobytu v romské osadě vzniká jeden díl filmu, který v sobě zachycuje každodenní reálie, snaží se popsat problémy, které je sužují a neustále se snaží překročit svůj vlastní stín. Divák má možnost střetnout se s příběhem sociálně - komunitního centra, se snaživým starostou, se slavnostmi v obci a popřemýšlet o starostech i radostech jedné romské osady.
Film vypráví o setkání Sary Marielle Gaup a Lawra Somby, dvou mladých zpěváků joik (pěvecké technika Sami) narozených na severu a jihu Sápmi (kulturního centra národu Sami v severním Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku). Setkali se během kreativního hudebního projektu “Adjágas”, což v jazyce Sami znamená „Země mezi spánkem a bděním”. V tomto zvláštním státě můžeme poodhalit realitu a naladit se do opravdových a původních písní joik. Díky možnosti koncertovat s hudebníky z jiných oblastí a přizpůsobovat svou produkci vnímanému kontextu sbližuje Adjágas hudebně-textové způsoby joik s mezinárodní hudební scénou. Protagonisté vyjadřují různé styly života a obavy, reflektují, co znamená být mladý umělec pocházející z domorodého prostředí a muset si vybojovat cestu do hudebního průmyslu. Film také pojednává o tom, co nás z minulosti vede k porozumění a jak Joik spojuje každodenní život, politiku a spiritualitu a stává se jazykem léčícím rány z koloniální historie.
