MEET ME IN MEMORIAM
Germany, 2010, 5 min
Alina Trebbin
27.01.2012 22:35
Prohlížení fotek je pro nás každodenní zkušeností. Předtím, než jsme se naučili číst slova, jsme se učili porozumět obrázkům.
Právě detaily mohou být pro nás klíčovými, pomáhají uvádět věci do pravých souvislostí, skládat bezpočet představ z celku, z kterého nám dnes zbyl pouze extrakt obsažený v kdysi vybraném rámování. Ale jsme opravdu schopni rekonstruovat minulost chvíle zobrazené v cizích fotografiích, které někomu naplnily vzpomínky? Můžeme dosáhnout jasného porozumění toho, co mělo být na památku zachyceno, když dva lidé při pohledu na snímek vidí dvě různé fotografie, stejně jako dva lidé, s otevřenýma očima vidí dva odlišné světy? Prohlížení fotografií tak může znamenat návrat do minulosti dvěma cestami. Stále se však mohou oči diváků setkat - ve skleničce na víno v levém dolním rohu.
Tento krátký film se chce podívat na limity fotografie v oživování dávných okamžiků před očima cizince, který kóduje snímky na základě jeho vlastních vzpomínek a porozumění, které stále více a více prolíná s těmi ostatními. Přidali jsme obrázkům nové a nové významy. Konzumujeme a vytváříme si naši vlastní pravdu o situaci, které jsme nebyli bezprostředními svědky ani její součástí, ale stali jsme se jejím publikem. Tímto způsobem neznámý divák obohacuje neznámou fotografií, stejně jako obohacuje ona jej, proces tiché výměny, která zahrnuje více než jen zrak.
Alina Trebbin studuje magisterský program vizuální a mediální antropologie na Freie Universität v Berlině, která se věnuje mimo jiné i fotografií. Sejdeme se in memoriam je krátký film, který byl vytvořen jako součást souboru studentských filmů haptic cinema a transkulturní montáže během magisterské Super8 dílny v roce 2010.
Režie: Alina Trebbin
Produkce: Florian Walter, Mark Dolling
Jazyk dialogů: Angličtina
Jazyk titulků:Němčina
Uvedení filmu:
Shortcutz Berlin, 2011
EMERGEANDSEE media arts festival Berlin 2011
Jaké by měly být antropologické filmy? Jak se vypořádat s alternujícím viděním světa a se stereotypy v nás? S touto otázkou se v období tří let střetával realizátorský tým okolo Milana Durňaka, který se vypravil do jeho rodné vsi a snažil se zachytit život Romů a jejich rusínských sousedů. Po každém pobytu v romské osadě vzniká jeden díl filmu, který v sobě zachycuje každodenní reálie, snaží se popsat problémy, které je sužují a neustále se snaží překročit svůj vlastní stín. Divák má možnost střetnout se s příběhem sociálně - komunitního centra, se snaživým starostou, se slavnostmi v obci a popřemýšlet o starostech i radostech jedné romské osady.
Silnice je pro většinu z nás pouze cesta vedoucí do cíle, ale pro mnoho řidičů kamionů je sama silnice jejich cílem i domovem. Pro ně je silnice chladná milenka, která řídí jejich životy. Dokument zachycuje tři řidiče kamionů na cestě, kteří zaníceně vypráví, co je ke kamionům přivedlo a co je na jejich práci tak zvláštní. Otevřeně hovoří o jejich myšlenkách, nadějích, snech a touhách, které jim pomohly začlenit tuto náročnou práci do jejich životů. S humorem i zármutkem objevíme nečekané stránky a názory těchto zdánlivě drsných mužů s jejich domněle nekomplikovanými životy.
