NEKOPEJTE DO NÁS, JEŠTĚ NEJSME MRTVÍ
Česká republika, 2011, 24 min
L.Hollerová, T.Hirt, M. Hertlová
28.01.2012 15:25
Co byste si řekli, kdyby antropologové začali zkoumat váš životní styl, archeologové hledali otisky v zemi, které jste po sobě zanechali a snažili se tak podat výpověď o vašem životě skrze pozůstatky vaší činnosti? Přestože už boje o ceny na březové kůře nesleduje 500 diváků, v pátek odpoledne na nádraží nepotkáte davy lidí v zelených mundůrech a usárnou na zádech, na oblíbených tábořištích se to hemží pomníčky a dřevěnými kříži, o potlachu a víkendové romantice v přírodě se promítají filmy na festivalech, trampové se přesvědčivě hájí – „Nekopejte do nás, ještě nejsme mrtví!“ Z čeho se skládá mozaika dnešního trampingu?
Film vznikl v rámci několika praktických seminářů věnovaných tvorbě etnografického dokumentu od základů zacházení s kamerou přes formulaci námětu a scénáře, po postprodukční úpravu. Film je výsledkem počátečních snah o vizuální zpracování antropologicky pojatého tématu tramping.
Režie: Lenka Hollerova, Monika Hertlová, Tomáš Hirt
Produkce: Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu, Západočeská Univerzita v Plzni
Jazyk dialogů:Čeština, Angličtina
Jazyk titulků: Čeština
Film vypráví o setkání Sary Marielle Gaup a Lawra Somby, dvou mladých zpěváků joik (pěvecké technika Sami) narozených na severu a jihu Sápmi (kulturního centra národu Sami v severním Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku). Setkali se během kreativního hudebního projektu “Adjágas”, což v jazyce Sami znamená „Země mezi spánkem a bděním”. V tomto zvláštním státě můžeme poodhalit realitu a naladit se do opravdových a původních písní joik. Díky možnosti koncertovat s hudebníky z jiných oblastí a přizpůsobovat svou produkci vnímanému kontextu sbližuje Adjágas hudebně-textové způsoby joik s mezinárodní hudební scénou. Protagonisté vyjadřují různé styly života a obavy, reflektují, co znamená být mladý umělec pocházející z domorodého prostředí a muset si vybojovat cestu do hudebního průmyslu. Film také pojednává o tom, co nás z minulosti vede k porozumění a jak Joik spojuje každodenní život, politiku a spiritualitu a stává se jazykem léčícím rány z koloniální historie.
Doňa Rosa, domorodá žena, se živí prodejem řemeslných výrobků na trhu. Carlos je nadšený průvodce, který nabízí výpravy do domů rodin místních původních obyvatel, stejně tak i Paoliny. Jejich životy jsou zasvěceny ukájení zvědavosti turistů, i filmařů, kteří přijíždějí do neporušené a malebné oblasti jihomexického státu Chiapas.
