Norway, 2007, 57 min
Rossella Ragazzi
28.01.2012 20:40
Film vypráví o setkání Sary Marielle Gaup a Lawra Somby, dvou mladých zpěváků joik (pěvecké technika Sami) narozených na severu a jihu Sápmi (kulturního centra národu Sami v severním Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku). Setkali se během kreativního hudebního projektu “Adjágas”, což v jazyce Sami znamená „Země mezi spánkem a bděním”. V tomto zvláštním státě můžeme poodhalit realitu a naladit se do opravdových a původních písní joik. Díky možnosti koncertovat s hudebníky z jiných oblastí a přizpůsobovat svou produkci vnímanému kontextu sbližuje Adjágas hudebně-textové způsoby joik s mezinárodní hudební scénou. Protagonisté vyjadřují různé styly života a obavy, reflektují, co znamená být mladý umělec pocházející z domorodého prostředí a muset si vybojovat cestu do hudebního průmyslu. Film také pojednává o tom, co nás z minulosti vede k porozumění a jak Joik spojuje každodenní život, politiku a spiritualitu a stává se jazykem léčícím rány z koloniální historie.
Rossella Ragazzi se narodila v Římě, Itálii v roce 1965. Filmařka, etnografka a docentka vizuální antropologie a museologie na universitě v Tromsø, Norsko. Absolvovala National Italian Film School v Římě a univerzitu v Paříži a získala PhD ve vizuální antropologii v Irsku. Spolu s Britt Kramvig a Ingeborg Solvang založila v roce 2003 filmovou společnost Sonar Film.
Režie: Rossella Ragazzi
Produkce:Sonar Film Tromso
Jazyk dialogů: Angličtina, Sami, Norština
Jazyk titulků: Angličtina, Čeština
Hungary, 2011, 8 min
K.A. Eglinton, N. Benarrosh-Orsoni
28.01.2012 14:35
Dějištěm tohoto krátkého filmu je náměstí v Budapešti, dříve známé jako Moszkva tér (Moskevské náměstí). Na základě lidských hlasů a činností zjišťujeme, že nejrušnější dopravní centrum Budapešti je zároveň místem, na které spoléhají zcela přehlížené skupiny jako na místo jejich živobytí a přežití.
Kristen Ali Eglinton žije v Londýně a působí v oblasti aplikované vizuální etnografie a kvaliativního výzkumu. Studovala multimediální umění ve Spojených Státech a obdržela PhD v sociálním a edukatviním výzkumu. Spolupracovala s různými komunitami po celém světě a používala přitom inovativní, digitální a multimediální metody.
Norah Benarrosh-Orsoni narozená v roce 1985 je francouzská studentka PhD etnologie. Studuje procesy migrace romských rodin mezi Francií a Rumunskem.
Režie: Kristen Ali Eglinton, Norah Benarrosh-Orsoni
USA, 2008, 6 min
Jonathan Taee
27.01.2012 18:05
Maurice Merleau-Ponty byl francouzský filozof, který zemřel v relativně mladém věku 57 let v roce 1961.
Jeho zaměření na fenomenologii otevřela novou oblast v kontinentální fïlosofii. Podařilo se mu, aby filozofové nahlíželi na lidské tělo jako na základní a potřebný prvek existence, ne na pouhé „přenašeče“ myšlenek. Zdůraznil význam lidské tělesnosti, která není jen okolností, nýbrž podstatnou a určující podmínkou lidského bytí. Pochopil důležitost hranic, které si vytvářejí naše těla a jejich schopnost vnímat svět skrze řetězec bezprostředních okamžiků.
Jeho filozofie posléze ovlivnila mnoho sociálních teorií používaných v antropologii.
Film zkoumá lidské tělo a jeho cestu, skrze kterou objevuje a zažívá svět okolo sebe. Každý snímek představuje moment. Momenty zachycené zážitky tělem jsou zpracovány vědomím a interpretovány do daného kulturního a emocionálního významu. Tělo nevnímá smysl světa prostřednictvím pěti oddělených smyslových vjemů jako je cítit, vidět, slyšet, chutnat a vonět. Surové tělo vstřebává svět jako jeden velký snímací orgán. To vše zapříčiňuje bezprostřední vztah mezi tělem a světem. Tělo má synestetický smysl, který pracuje podvědomě jako jeden celek. Tento smysl promlouvá skrze celé tělo, používá každý obrys a křivku k cítění pohybu světa kolem. Surové tělo je bezprostřední v prožívání světa, tělo je tekutina či konverzace, čtení a učení přeměňující se na okolní svět.
Tento film je poctou práce Marleau Pontyho a skrze medium 16 mm vysokorychlostního digitálního filmu a SRL obrazu, vzdává hold našim nejintimnějším a nejsmyslnějším vztahům k světu okolo nás.
Jonathan v současné době realizuje terénní práce v Bhútánu jako doktorand Univerzity v Cambridge. Jeho současný výzkum se zaobírá integrací zdravotní péče a jeho vliv na léčení pacientů skrze jejich zkušenosti. Pojmy tělo, zkušenost a fenomenologie byly a jsou stálým společníkem jeho práce, včetně filozofie Marleau – Pontyho. Tento film byl natočen na University of Virginia v průběhu zkoumání myšlenek o syrovosti a zkušenostech filozofa jako sociálně podmíněných jevů.
Režie a produkce: Jonathan Taee
Jazyk dialogů: žádný
Jazyk titulků: žádný
Uvedení filmu:
Salmagundi Film Festival, University of Virginia, USA
Ivy Film Festival, USA
