ÚVOD
ANTROPOFEST je mezinárodním festivalem filmů se sociálně antropologickou tématikou.
Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů, které v České republice v podstatě nelze zhlédnout. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Prostřednictvím těchto specifických dokumentů totiž můžeme společně poznávat život nejrůznějších lidských společenství, sociálních skupin či jedinců z celého světa, a to považujeme za obzvlášť důležité.
ANTROPOFEST je organizován stejnojmenným spolkem založeným v květnu 2010 absolventy studijního oboru sociální antropologie (více viz O NÁS) . Festival a veškeré dění kolem něj zajišťujeme zcela na dobrovolnické bázi.
Festival se koná každým rokem vždy na konci ledna v Praze, kde probíhá hlavní filmová přehlídka. V průběhu jara pak s našimi partnery pořádáme tzv. „Ozvěny Antropofestu“ v dalších českých i slovenských městech. Např. v Brně, Pardubicích, Bratislavě, Nitře a dalších městech.
FILMY
Česká republika, 2011, 24 min
L.Hollerová, T.Hirt, M. Hertlová
28.01.2012 15:25
Co byste si řekli, kdyby antropologové začali zkoumat váš životní styl, archeologové hledali otisky v zemi, které jste po sobě zanechali a snažili se tak podat výpověď o vašem životě skrze pozůstatky vaší činnosti? Přestože už boje o ceny na březové kůře nesleduje 500 diváků, v pátek odpoledne na nádraží nepotkáte davy lidí v zelených mundůrech a usárnou na zádech, na oblíbených tábořištích se to hemží pomníčky a dřevěnými kříži, o potlachu a víkendové romantice v přírodě se promítají filmy na festivalech, trampové se přesvědčivě hájí – „Nekopejte do nás, ještě nejsme mrtví!“ Z čeho se skládá mozaika dnešního trampingu?
Film vznikl v rámci několika praktických seminářů věnovaných tvorbě etnografického dokumentu od základů zacházení s kamerou přes formulaci námětu a scénáře, po postprodukční úpravu. Film je výsledkem počátečních snah o vizuální zpracování antropologicky pojatého tématu tramping.
Režie: Lenka Hollerova, Monika Hertlová, Tomáš Hirt
Produkce: Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu, Západočeská Univerzita v Plzni
Jazyk dialogů:Čeština, Angličtina
Jazyk titulků: Čeština
Hungary, 2011, 8 min
T.Hirt, S.G.Lutherová, S.Novac, K.Varsányi
28.01.2012 15:15
Po skončení studené války zůstaly na mnoha místech východní Evropy opuštěné sovětské vojenské základny. Vojáci a jejich rodiny odešly, utichl rachot stíhacích letadel, nezvaní hosté se přestali objevovat na veřejných místech. Jak po dvaceti letech vnímají pobyt sovětských vojsk obyvatelé obcí, které se základnami sousedily?
Krátký dokumentární film Cold War Neighbours otevírá otázku, jak jsou globální události reflektovány v lokálních podmínkách. Lidé, kteří po odchodu okupantů žijí v sousedství obrovské opuštěné základny v maďarském Kunmadarási, hovoří o tom, co pro ně pobyt vojáků znamenal. A co pro ně dnes znamená jejich nepřítomnost.
Film vznikl v rámci semináře “Anthropological Filmmaking” pořádaného na Central European University v létě roku 2011.
Autoři filmu jsou sociální antropologové studující či působící na různých univerzitách střední Evropy. Jejich společným zájmem je vizuální antropologie.
Režie: Tomáš Hirt (Česká Republika),Soňa G. Lutherová (Slovenská Republika),Sergiu Novac (Rumunsko),Kata Varsányi (Maďarsko)
Produkce:Central European University, Maďarsko
Jazyk dialogů: Maďarština
Jazyk titulků: Angličtina
USA, 2008, 6 min
Jonathan Taee
27.01.2012 18:05
Maurice Merleau-Ponty byl francouzský filozof, který zemřel v relativně mladém věku 57 let v roce 1961.
Jeho zaměření na fenomenologii otevřela novou oblast v kontinentální fïlosofii. Podařilo se mu, aby filozofové nahlíželi na lidské tělo jako na základní a potřebný prvek existence, ne na pouhé „přenašeče“ myšlenek. Zdůraznil význam lidské tělesnosti, která není jen okolností, nýbrž podstatnou a určující podmínkou lidského bytí. Pochopil důležitost hranic, které si vytvářejí naše těla a jejich schopnost vnímat svět skrze řetězec bezprostředních okamžiků.
Jeho filozofie posléze ovlivnila mnoho sociálních teorií používaných v antropologii.
Film zkoumá lidské tělo a jeho cestu, skrze kterou objevuje a zažívá svět okolo sebe. Každý snímek představuje moment. Momenty zachycené zážitky tělem jsou zpracovány vědomím a interpretovány do daného kulturního a emocionálního významu. Tělo nevnímá smysl světa prostřednictvím pěti oddělených smyslových vjemů jako je cítit, vidět, slyšet, chutnat a vonět. Surové tělo vstřebává svět jako jeden velký snímací orgán. To vše zapříčiňuje bezprostřední vztah mezi tělem a světem. Tělo má synestetický smysl, který pracuje podvědomě jako jeden celek. Tento smysl promlouvá skrze celé tělo, používá každý obrys a křivku k cítění pohybu světa kolem. Surové tělo je bezprostřední v prožívání světa, tělo je tekutina či konverzace, čtení a učení přeměňující se na okolní svět.
Tento film je poctou práce Marleau Pontyho a skrze medium 16 mm vysokorychlostního digitálního filmu a SRL obrazu, vzdává hold našim nejintimnějším a nejsmyslnějším vztahům k světu okolo nás.
Jonathan v současné době realizuje terénní práce v Bhútánu jako doktorand Univerzity v Cambridge. Jeho současný výzkum se zaobírá integrací zdravotní péče a jeho vliv na léčení pacientů skrze jejich zkušenosti. Pojmy tělo, zkušenost a fenomenologie byly a jsou stálým společníkem jeho práce, včetně filozofie Marleau – Pontyho. Tento film byl natočen na University of Virginia v průběhu zkoumání myšlenek o syrovosti a zkušenostech filozofa jako sociálně podmíněných jevů.
Režie a produkce: Jonathan Taee
Jazyk dialogů: žádný
Jazyk titulků: žádný
Uvedení filmu:
Salmagundi Film Festival, University of Virginia, USA
Ivy Film Festival, USA
