ANTROPOFEST je mezinárodním festivalem filmů se sociálně antropologickou tématikou.
Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů, které v České republice v podstatě nelze zhlédnout. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Prostřednictvím těchto specifických dokumentů totiž můžeme společně poznávat život nejrůznějších lidských společenství, sociálních skupin či jedinců z celého světa, a to považujeme za obzvlášť důležité.
ANTROPOFEST je organizován stejnojmenným spolkem založeným v květnu 2010 absolventy studijního oboru sociální antropologie (více viz O NÁS) . Festival a veškeré dění kolem něj zajišťujeme zcela na dobrovolnické bázi.
Festival se koná každým rokem vždy na konci ledna v Praze, kde probíhá hlavní filmová přehlídka. V průběhu jara pak s našimi partnery pořádáme tzv. „Ozvěny Antropofestu“ v dalších českých i slovenských městech. Např. v Brně, Pardubicích, Bratislavě, Nitře a dalších městech.
Cameroon, Germany, 2012, 62 min
Samuel Loe
25.01.2013 18:20
Samuel se narodil a byl vychován v Kamerunu. Vyrostl ve společnosti, ve které všichni věří v existenci čarodějnictví. A tedy v to, že každá tragédie a každé zlo bylo zapříčiněno nějakou nadpřirozenou bytostí. Samuelovo dětství bylo poznamenáno vírou v čarodějnické praktiky. Po pěti letech studia filmové produkce se Samuel vrací z Evropy do své rodné země. Tentokráte ne proto, aby navštívil svou rodinu, ale aby odhalil záhady a tajemství čarodějnictví a dopátral se podstaty svých dětských nočních můr.
Samuel Loe se narodil v Bafoussamu v Kamerunu a studoval Mediální produkci na Hochschule Ostwestfalen-Lippe v Německu.
Režie: Samuel Loe
Jazyk dialogů: francouzština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu:
The 12th Gottingen International ethnographic Film Festival (Germany)
International festival of Ethnological Film in Belgrade (Serbia)
EthnoFilm Fest (Munch - Germany)
Festival of Visual Anthropology in Poland
ČR / PL, 2011, 8 min
Milan Durňák
26.01.2013 17:05
Voroneț je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších klášterů v Rumunsku především kvůli kostelu sv.Jiří, na jehož stěnách se dodnes uchovalo mnoho fresek z 15.století v intenzivních jen málo vybledlých barvách. Kulturní význam tohoto místa ocenila i rada UNESCO a zařadila ho na na svou listinu. Šest dní pozorování prostoru kláštěra a přilehého tržiště, které překračují různé reálné i symbolické cesty lidí, vytváří surealistický filmový obraz. Intenzivní vnímání, nejvíce fascinující freska kostela, Posledníhi soudu vytváří jeho mozaikovitou konfrontaci se zrcadlem mysli, představ, viděným a slyšeným. Voroneț symbolicky konceptualizuje způsob života, v který věříme.
Milan Durňák je doktorandem Ústavu etnologie FF Univerzity Karovy v Praze. Věnuje se převážně problematice vizuální etnografie s přihlédnutím na antropologický film, jeho možnosti a limity. Debutoval snímkem Christos voskres (2007). Minulý ročník antropofestu (2012) představil dlouhometrážní snímek Tumenge (2012), který byl uvedený také na mezinárodním festivale dokumentárních filmů s tematikou etnologie a kulturní antropologie ETNOFILM ČADCA 2012.
Režie: Milan Durňák
Produkce: Uniwersytet Szczecinski, Polsko / Erasmus Intensive Programme 2011: "Polish settlements in Europe. Anthropological Visualisations of Cultural Phenomena" / Coordinator Dr. Natalia Maksymowicz, Uniwersytet Szczecinski/
Jazyk dialogů: -
Jazyk titulků: -
Denmark, 2012, 5 min
Peter I. Crawford
25.01.2013 19:35
Pro některé z řady rozmanitých kultur v Pacifiku, konkrétně v Melanésii, je prase nejdůležitějším domestikovaným zvířetem. Prase je převážně využíváno k různým ceremoniálním účelům, jako je pohřeb, svatba a přechodové rituály. Několik filmů se v rámci dlouhodobého projektu "Reef Islands Ethnographic Film Project" věnovalo zabíjení prasat ve spojitosti s těmito rituály. Pořízené záběry mohly místy vyvolávat znepokojivý obraz vztahu mezi lidmi a zvířaty, obzvláště pro moderního konzumenta, který zná maso pouze z pultů v supermarketu. V tomto krátkém filmu matka, otec a jejich syn chodí ven krmit svá prasata, zprostředkovávají nám tak dojem celkově rozdílného vztahu mezi člověkem a zvířetem. Můžeme vidět prvky něhy, péče a lásky. Zároveň nám film ukazuje, jak se děti prostřednictvím soužití se zvířaty učí poznávat přírodu a technologii.
Peter I. Crawford je sociální antropolog, filmař a vydavatel. Od roku 1970 byl aktivním členem "Nordic Anthropological Film Association" (NAFA). V současné době je profesorem vizuální antropologie na University of Tromso v Norsku a hostující profesor vizuální antropologie na Free University v Berlíně. Společně s Dr. Jens Pinholtem z Aarhuské univerzity vedl "Reef Islands Ethnographic Film project" (Šalamounovy ostrovy) od roku 1994 a natočili celou řadu etnografických filmů založených na materiálu zaznamenaného v roce 1994, 1996, 2000, 2005 a 2010. Jeho nakladatelství "The Intervention Press" (www.intervention.dk) publikovalo řadu knihu o antropologii a vizuální antropologii. Žije v Aarhusu v Dánsku.
Režie: Peter I. Crawford
Produkce: Interventinon Press
Jazyk dialogů: Aiwo (Reef Islands)
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu, ocenění:
The 32 NAFA International Ethnographic Film Festival, Tromse, Norway, 23-26 August 2012
Samuel se narodil a byl vychován v Kamerunu. Vyrostl ve společnosti, ve které všichni věří v existenci čarodějnictví. A tedy v to, že každá tragédie a každé zlo bylo zapříčiněno nějakou nadpřirozenou bytostí. Samuelovo dětství bylo poznamenáno vírou v čarodějnické praktiky. Po pěti letech studia filmové produkce se Samuel vrací z Evropy do své rodné země. Tentokráte ne proto, aby navštívil svou rodinu, ale aby odhalil záhady a tajemství čarodějnictví a dopátral se podstaty svých dětských nočních můr.
Voroneț je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších klášterů v Rumunsku především kvůli kostelu sv.Jiří, na jehož stěnách se dodnes uchovalo mnoho fresek z 15.století v intenzivních jen málo vybledlých barvách. Kulturní význam tohoto místa ocenila i rada UNESCO a zařadila ho na na svou listinu. Šest dní pozorování prostoru kláštěra a přilehého tržiště, které překračují různé reálné i symbolické cesty lidí, vytváří surealistický filmový obraz. Intenzivní vnímání, nejvíce fascinující freska kostela, Posledníhi soudu vytváří jeho mozaikovitou konfrontaci se zrcadlem mysli, představ, viděným a slyšeným. Voroneț symbolicky konceptualizuje způsob života, v který věříme.
Pro některé z řady rozmanitých kultur v Pacifiku, konkrétně v Melanésii, je prase nejdůležitějším domestikovaným zvířetem. Prase je převážně využíváno k různým ceremoniálním účelům, jako je pohřeb, svatba a přechodové rituály. Několik filmů se v rámci dlouhodobého projektu "Reef Islands Ethnographic Film Project" věnovalo zabíjení prasat ve spojitosti s těmito rituály. Pořízené záběry mohly místy vyvolávat znepokojivý obraz vztahu mezi lidmi a zvířaty, obzvláště pro moderního konzumenta, který zná maso pouze z pultů v supermarketu. V tomto krátkém filmu matka, otec a jejich syn chodí ven krmit svá prasata, zprostředkovávají nám tak dojem celkově rozdílného vztahu mezi člověkem a zvířetem. Můžeme vidět prvky něhy, péče a lásky. Zároveň nám film ukazuje, jak se děti prostřednictvím soužití se zvířaty učí poznávat přírodu a technologii.
