CZ, 2012, 9 min
Pavel Borecký
26.01.2013 16:35
Když obyvatel pralesa vstoupí pod jeho klenbu, spatří kolem sebe zdroje pro život. Jakým způsobem je na základě tradičních znalostí sbírají, zpracovávají a využívají, to pro „západní“ systém studuje etnobotanika – věda zkoumající kulturní, sociální či ekonomické vztahy mezi rostlinami a indigenními obyvateli. Kamera je ovšem při seriózním terénním výzkumu používána jen výjimečně. V rámci výzkumné expedice Wayvana Peru 2011 jsme se mimo jiné snažili odpovědět na otázku: „Jsou metody vizuální antropologie pro ochranu tradičních znalosít aplikovatelné, a pokud ano, jaká má tento přístup pozitiva a negativa?“ Film je částí série Vizuální etnobotanika a zachycuje „příběh zdroje“ palmy piassaba (Aphandra natalia).
Pavel Borecký čerstvě nastoupil do doktorského oboru etnologie na ZČU v Plzni, kde pokračuje ve svém výzkumu na poli vizuální antropologie. Je autorem etnografického filmu „Gáj“ a iniciátorem etnobotanické expedice Wayvana do peruánské Amazonie. Cizí mu nejsou ani popularizační aktivity či projekty aplikované urbánní antropologie - www.anthropictures.cz.
Režie: Pavel Borecký
Produkce: Anthropictures, Institut tropů a subtropů ČZU v Praze
Jazyk dialogů: španělština
Jazyk titulků: čeština
ČR, 2012, 7 min
René Starhon & Kristýna Fendrychová
26.01.2013 15:10
„Ten, kdo neni světskej, je chrapoun.. To sme my..“. Návštěva rodiny Kaiserů poodhaluje některé aspekty života světských, které pro nás „chrapouny“ mohou stále představovat něco cizího, neznámého a zároveň přitažlivého. Snímek se zaměřuje především na jazykovou specifičnost, která je ovšem také spojená s problematikou diferenciace komunity světských a zároveň s otázkou mezigeneračního přenosu cirkusácké hantýrky.
Režie: René Starhon & Kristýna Fendrychová
Produkce: René Starhon & Kristýna Fendrychová
Jazyk dialogů: česky
Jazyk titulků: neobsahuje podtitulky
Denmark, 2012, 5 min
Peter I. Crawford
25.01.2013 19:35
Pro některé z řady rozmanitých kultur v Pacifiku, konkrétně v Melanésii, je prase nejdůležitějším domestikovaným zvířetem. Prase je převážně využíváno k různým ceremoniálním účelům, jako je pohřeb, svatba a přechodové rituály. Několik filmů se v rámci dlouhodobého projektu "Reef Islands Ethnographic Film Project" věnovalo zabíjení prasat ve spojitosti s těmito rituály. Pořízené záběry mohly místy vyvolávat znepokojivý obraz vztahu mezi lidmi a zvířaty, obzvláště pro moderního konzumenta, který zná maso pouze z pultů v supermarketu. V tomto krátkém filmu matka, otec a jejich syn chodí ven krmit svá prasata, zprostředkovávají nám tak dojem celkově rozdílného vztahu mezi člověkem a zvířetem. Můžeme vidět prvky něhy, péče a lásky. Zároveň nám film ukazuje, jak se děti prostřednictvím soužití se zvířaty učí poznávat přírodu a technologii.
Peter I. Crawford je sociální antropolog, filmař a vydavatel. Od roku 1970 byl aktivním členem "Nordic Anthropological Film Association" (NAFA). V současné době je profesorem vizuální antropologie na University of Tromso v Norsku a hostující profesor vizuální antropologie na Free University v Berlíně. Společně s Dr. Jens Pinholtem z Aarhuské univerzity vedl "Reef Islands Ethnographic Film project" (Šalamounovy ostrovy) od roku 1994 a natočili celou řadu etnografických filmů založených na materiálu zaznamenaného v roce 1994, 1996, 2000, 2005 a 2010. Jeho nakladatelství "The Intervention Press" (www.intervention.dk) publikovalo řadu knihu o antropologii a vizuální antropologii. Žije v Aarhusu v Dánsku.
Režie: Peter I. Crawford
Produkce: Interventinon Press
Jazyk dialogů: Aiwo (Reef Islands)
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu, ocenění:
The 32 NAFA International Ethnographic Film Festival, Tromse, Norway, 23-26 August 2012