ANTROPOFEST je mezinárodním festivalem filmů se sociálně antropologickou tématikou.
Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů, které v České republice v podstatě nelze zhlédnout. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Prostřednictvím těchto specifických dokumentů totiž můžeme společně poznávat život nejrůznějších lidských společenství, sociálních skupin či jedinců z celého světa, a to považujeme za obzvlášť důležité.
ANTROPOFEST je organizován stejnojmenným spolkem založeným v květnu 2010 absolventy studijního oboru sociální antropologie (více viz O NÁS) . Festival a veškeré dění kolem něj zajišťujeme zcela na dobrovolnické bázi.
Festival se koná každým rokem vždy na konci ledna v Praze, kde probíhá hlavní filmová přehlídka. V průběhu jara pak s našimi partnery pořádáme tzv. „Ozvěny Antropofestu“ v dalších českých i slovenských městech. Např. v Brně, Pardubicích, Bratislavě, Nitře a dalších městech.
Spain, 2012, 56 min
Javier Arcos & Javier Jarillo
25.01.2013 21:40
Skupina mladých lidí ve městě Velingara v jižním Senegalu touží hrát divadlo. Chtějí-li se ale dostat na jeviště a tak procestovat celý kraj Casamance, čeká je boj s rodinami, ale i vlastním strachem, když musí volit mezi tradicí a moderním světem.
Javier Arcos je lékař a filmař. V roce 2007 založil firmu Synechia Film s Javierem Jarillo, který je režisérem a producentem. Společně se specializují na "Social Cinema". "Shame in the time of Cholera" je jejich první celovečerní film. V průběhu roku 2011 pracovali na čtyřech dokumentech "International Library of Huanitarian Medicine"(ve spolupráci se Světovou zdravotnickou asociací a Spanish Agency of Cooperation).
Režie: Javier Arios & Javier Jarillo
Produkce: Sinechia Films
Jazyk dialogů: francouzština, wolof & poulard
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu:
Festival Internacional de Cine y Video Alternativo y Comunitario "Ojo al Sancocho" (Columbia)
Festival Di Cinema Africand Di verona (Italy)
Montana Cine International Film fetsival (United States)
ČR / PL, 2011, 8 min
Milan Durňák
26.01.2013 17:05
Voroneț je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších klášterů v Rumunsku především kvůli kostelu sv.Jiří, na jehož stěnách se dodnes uchovalo mnoho fresek z 15.století v intenzivních jen málo vybledlých barvách. Kulturní význam tohoto místa ocenila i rada UNESCO a zařadila ho na na svou listinu. Šest dní pozorování prostoru kláštěra a přilehého tržiště, které překračují různé reálné i symbolické cesty lidí, vytváří surealistický filmový obraz. Intenzivní vnímání, nejvíce fascinující freska kostela, Posledníhi soudu vytváří jeho mozaikovitou konfrontaci se zrcadlem mysli, představ, viděným a slyšeným. Voroneț symbolicky konceptualizuje způsob života, v který věříme.
Milan Durňák je doktorandem Ústavu etnologie FF Univerzity Karovy v Praze. Věnuje se převážně problematice vizuální etnografie s přihlédnutím na antropologický film, jeho možnosti a limity. Debutoval snímkem Christos voskres (2007). Minulý ročník antropofestu (2012) představil dlouhometrážní snímek Tumenge (2012), který byl uvedený také na mezinárodním festivale dokumentárních filmů s tematikou etnologie a kulturní antropologie ETNOFILM ČADCA 2012.
Režie: Milan Durňák
Produkce: Uniwersytet Szczecinski, Polsko / Erasmus Intensive Programme 2011: "Polish settlements in Europe. Anthropological Visualisations of Cultural Phenomena" / Coordinator Dr. Natalia Maksymowicz, Uniwersytet Szczecinski/
Jazyk dialogů: -
Jazyk titulků: -
Kanada / Kamerun, 2011, 87 min
Matthew Lancit
26.01.2013 21:10
Režisér Matthew Lancit se rozhodl opustit práci, aby mohl procestovat Kamerun a navštěvovat jedny z nejveselejších pohřebních slavností na světě. Při své exkurzi po cizí zemi se zajímá o místní přesvědčení, že lidé se na Zemi vyskytují i po smrti. Díky tomu zažije něco na způsob spirituálního spojení se svými vlastními předky. Nakonec se učí zcela novým formám, jak oslavovat mrtvé a jejich památku, a take tomu, jak mrtví zasahují do našich životů nebo s námi dokonce přicházejí do styku.
Matthew Lancit vyrůstal v kanadském Torontu před odjezdem do New Yorku studoval psaní a literaturu na Sarah Lawrence College, a filmařinu na Tisch School NYU´s of the Arts. Funeral Season byl nedávno vybrán pro uchování do knihovny a archivu Kanady. Lancit v současné době dělí svůj čas mezi Toronto a Paříži.
Režie: Matthew Lancit
Jazyk dialogů: francouzština, angličtina
Jazyk titulků: čeština, angličtina
Uvedení filmu, ocenění:
Rising Star Award, Canada International Film Festival, 2011
Menzioni Speciali, Contro-Sguardi, Italy, 2010
Prix du Premiere Film Professionnel, Traces de Viwe, France, 2011
Award, Dallas Black Film festival, USA, 2011
Skupina mladých lidí ve městě Velingara v jižním Senegalu touží hrát divadlo. Chtějí-li se ale dostat na jeviště a tak procestovat celý kraj Casamance, čeká je boj s rodinami, ale i vlastním strachem, když musí volit mezi tradicí a moderním světem.
Voroneț je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších klášterů v Rumunsku především kvůli kostelu sv.Jiří, na jehož stěnách se dodnes uchovalo mnoho fresek z 15.století v intenzivních jen málo vybledlých barvách. Kulturní význam tohoto místa ocenila i rada UNESCO a zařadila ho na na svou listinu. Šest dní pozorování prostoru kláštěra a přilehého tržiště, které překračují různé reálné i symbolické cesty lidí, vytváří surealistický filmový obraz. Intenzivní vnímání, nejvíce fascinující freska kostela, Posledníhi soudu vytváří jeho mozaikovitou konfrontaci se zrcadlem mysli, představ, viděným a slyšeným. Voroneț symbolicky konceptualizuje způsob života, v který věříme.
Režisér Matthew Lancit se rozhodl opustit práci, aby mohl procestovat Kamerun a navštěvovat jedny z nejveselejších pohřebních slavností na světě. Při své exkurzi po cizí zemi se zajímá o místní přesvědčení, že lidé se na Zemi vyskytují i po smrti. Díky tomu zažije něco na způsob spirituálního spojení se svými vlastními předky. Nakonec se učí zcela novým formám, jak oslavovat mrtvé a jejich památku, a take tomu, jak mrtví zasahují do našich životů nebo s námi dokonce přicházejí do styku.
