ANTROPOFEST je mezinárodním festivalem filmů se sociálně antropologickou tématikou.
Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů, které v České republice v podstatě nelze zhlédnout. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Prostřednictvím těchto specifických dokumentů totiž můžeme společně poznávat život nejrůznějších lidských společenství, sociálních skupin či jedinců z celého světa, a to považujeme za obzvlášť důležité.
ANTROPOFEST je organizován stejnojmenným spolkem založeným v květnu 2010 absolventy studijního oboru sociální antropologie (více viz O NÁS) . Festival a veškeré dění kolem něj zajišťujeme zcela na dobrovolnické bázi.
Festival se koná každým rokem vždy na konci ledna v Praze, kde probíhá hlavní filmová přehlídka. V průběhu jara pak s našimi partnery pořádáme tzv. „Ozvěny Antropofestu“ v dalších českých i slovenských městech. Např. v Brně, Pardubicích, Bratislavě, Nitře a dalších městech.
Když obyvatel pralesa vstoupí pod jeho klenbu, spatří kolem sebe zdroje pro život. Jakým způsobem je na základě tradičních znalostí sbírají, zpracovávají a využívají, to pro „západní“ systém studuje etnobotanika – věda zkoumající kulturní, sociální či ekonomické vztahy mezi rostlinami a indigenními obyvateli. Kamera je ovšem při seriózním terénním výzkumu používána jen výjimečně. V rámci výzkumné expedice Wayvana Peru 2011 jsme se mimo jiné snažili odpovědět na otázku: „Jsou metody vizuální antropologie pro ochranu tradičních znalosít aplikovatelné, a pokud ano, jaká má tento přístup pozitiva a negativa?“ Film je částí série Vizuální etnobotanika a zachycuje „příběh zdroje“ palmy piassaba (Aphandra natalia).
Pavel Borecký čerstvě nastoupil do doktorského oboru etnologie na ZČU v Plzni, kde pokračuje ve svém výzkumu na poli vizuální antropologie. Je autorem etnografického filmu „Gáj“ a iniciátorem etnobotanické expedice Wayvana do peruánské Amazonie. Cizí mu nejsou ani popularizační aktivity či projekty aplikované urbánní antropologie - www.anthropictures.cz.
Režie: Pavel Borecký
Produkce: Anthropictures, Institut tropů a subtropů ČZU v Praze
Jazyk dialogů: španělština
Jazyk titulků: čeština
Kanada / Kamerun, 2011, 87 min
Matthew Lancit
26.01.2013 21:10
Režisér Matthew Lancit se rozhodl opustit práci, aby mohl procestovat Kamerun a navštěvovat jedny z nejveselejších pohřebních slavností na světě. Při své exkurzi po cizí zemi se zajímá o místní přesvědčení, že lidé se na Zemi vyskytují i po smrti. Díky tomu zažije něco na způsob spirituálního spojení se svými vlastními předky. Nakonec se učí zcela novým formám, jak oslavovat mrtvé a jejich památku, a take tomu, jak mrtví zasahují do našich životů nebo s námi dokonce přicházejí do styku.
Matthew Lancit vyrůstal v kanadském Torontu před odjezdem do New Yorku studoval psaní a literaturu na Sarah Lawrence College, a filmařinu na Tisch School NYU´s of the Arts. Funeral Season byl nedávno vybrán pro uchování do knihovny a archivu Kanady. Lancit v současné době dělí svůj čas mezi Toronto a Paříži.
Režie: Matthew Lancit
Jazyk dialogů: francouzština, angličtina
Jazyk titulků: čeština, angličtina
Uvedení filmu, ocenění:
Rising Star Award, Canada International Film Festival, 2011
Menzioni Speciali, Contro-Sguardi, Italy, 2010
Prix du Premiere Film Professionnel, Traces de Viwe, France, 2011
Award, Dallas Black Film festival, USA, 2011
Někdy i zjevně obyčejné lidské životy skrývají mimořádné příběhy: příběhy neznámých lidí, v nichž dřímá vnitřní síla, která může změnit svět. Roba pochází ze zapadlé vesničky kdesi v Etiopii. Jako člen rodiny Karrayu vyrostl mezi pastevci a jejich velbloudy a jeho cesta životem byla už od narození jasně dána. Nicméně touha po vzdělání obrátí jeho život naruby a spustí řadu nečekaných událostí: útěk z rodného území do hlavního města, konflikt s rodinou, vnitřní pochyby a touhu po usmíření, osamělost městského života, nečekanou cestu do Itálie, smrt bratra v etnickém konfliktu a konečně naplnění velkého snu.
Džíny a martó odhalují složitost “Etiopie nového milénia”, sevřené mezi moderním světem a tradicí, pasteveckým a městským způsobem života, mezi starou a novou generací, která se zoufale snaží přizpůsobit závratně rychlým změnám. Robův jedinečný pohled na věci nabízí nový způsob přemýšlení o palčivých problémech dneška, zejména to, jak může staré a nové společně tvořit lepší budoucnost pro všechny.
Claudia Palazzi - socioložka a filmařka. V roce 2005 natočila dva dokumenty ("In Benito´s land. Predappio" a "Memories of Crespi d´Adda"), filmy byly vybrany na několik mezinárodních festivalů. V roce 2008 začala psát a pracovat jako asistent režie v dokumentech zaměřených na moderní společnost a kulturu.
Clio Sozzani - antropoložka a filmařka. Od roku 2005 pracuje jako režisérka a scripwriter pro různé mezinárodních produkční společnosti a neziskové organizace, především v Itálii, Senegalu a Etiopii.
Režie: Claudia Palazzi & Clio Sozzani
Jazyk dialogů: Amharis/ Omoro
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu, ocenění:
Nejlepší dokument na festivalu CINESTRAT 2011 ve Španělsku
Vítěz ceny "Babel" a "Trenord" a zvláštní uznání na XXII africkém, asijském a latinskoamerickém Film festivalu v Miláně (2012)
Když obyvatel pralesa vstoupí pod jeho klenbu, spatří kolem sebe zdroje pro život. Jakým způsobem je na základě tradičních znalostí sbírají, zpracovávají a využívají, to pro „západní“ systém studuje etnobotanika – věda zkoumající kulturní, sociální či ekonomické vztahy mezi rostlinami a indigenními obyvateli. Kamera je ovšem při seriózním terénním výzkumu používána jen výjimečně. V rámci výzkumné expedice Wayvana Peru 2011 jsme se mimo jiné snažili odpovědět na otázku: „Jsou metody vizuální antropologie pro ochranu tradičních znalosít aplikovatelné, a pokud ano, jaká má tento přístup pozitiva a negativa?“ Film je částí série Vizuální etnobotanika a zachycuje „příběh zdroje“ palmy piassaba (Aphandra natalia).
Režisér Matthew Lancit se rozhodl opustit práci, aby mohl procestovat Kamerun a navštěvovat jedny z nejveselejších pohřebních slavností na světě. Při své exkurzi po cizí zemi se zajímá o místní přesvědčení, že lidé se na Zemi vyskytují i po smrti. Díky tomu zažije něco na způsob spirituálního spojení se svými vlastními předky. Nakonec se učí zcela novým formám, jak oslavovat mrtvé a jejich památku, a take tomu, jak mrtví zasahují do našich životů nebo s námi dokonce přicházejí do styku.
Někdy i zjevně obyčejné lidské životy skrývají mimořádné příběhy: příběhy neznámých lidí, v nichž dřímá vnitřní síla, která může změnit svět. Roba pochází ze zapadlé vesničky kdesi v Etiopii. Jako člen rodiny Karrayu vyrostl mezi pastevci a jejich velbloudy a jeho cesta životem byla už od narození jasně dána. Nicméně touha po vzdělání obrátí jeho život naruby a spustí řadu nečekaných událostí: útěk z rodného území do hlavního města, konflikt s rodinou, vnitřní pochyby a touhu po usmíření, osamělost městského života, nečekanou cestu do Itálie, smrt bratra v etnickém konfliktu a konečně naplnění velkého snu.
