ANTROPOFEST je mezinárodním festivalem filmů se sociálně antropologickou tématikou.
Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů, které v České republice v podstatě nelze zhlédnout. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Prostřednictvím těchto specifických dokumentů totiž můžeme společně poznávat život nejrůznějších lidských společenství, sociálních skupin či jedinců z celého světa, a to považujeme za obzvlášť důležité.
ANTROPOFEST je organizován stejnojmenným spolkem založeným v květnu 2010 absolventy studijního oboru sociální antropologie (více viz O NÁS) . Festival a veškeré dění kolem něj zajišťujeme zcela na dobrovolnické bázi.
Festival se koná každým rokem vždy na konci ledna v Praze, kde probíhá hlavní filmová přehlídka. V průběhu jara pak s našimi partnery pořádáme tzv. „Ozvěny Antropofestu“ v dalších českých i slovenských městech. Např. v Brně, Pardubicích, Bratislavě, Nitře a dalších městech.
Cameroon, Germany, 2012, 62 min
Samuel Loe
25.01.2013 18:20
Samuel se narodil a byl vychován v Kamerunu. Vyrostl ve společnosti, ve které všichni věří v existenci čarodějnictví. A tedy v to, že každá tragédie a každé zlo bylo zapříčiněno nějakou nadpřirozenou bytostí. Samuelovo dětství bylo poznamenáno vírou v čarodějnické praktiky. Po pěti letech studia filmové produkce se Samuel vrací z Evropy do své rodné země. Tentokráte ne proto, aby navštívil svou rodinu, ale aby odhalil záhady a tajemství čarodějnictví a dopátral se podstaty svých dětských nočních můr.
Samuel Loe se narodil v Bafoussamu v Kamerunu a studoval Mediální produkci na Hochschule Ostwestfalen-Lippe v Německu.
Režie: Samuel Loe
Jazyk dialogů: francouzština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu:
The 12th Gottingen International ethnographic Film Festival (Germany)
International festival of Ethnological Film in Belgrade (Serbia)
EthnoFilm Fest (Munch - Germany)
Festival of Visual Anthropology in Poland
Kanada / Kamerun, 2011, 87 min
Matthew Lancit
26.01.2013 21:10
Režisér Matthew Lancit se rozhodl opustit práci, aby mohl procestovat Kamerun a navštěvovat jedny z nejveselejších pohřebních slavností na světě. Při své exkurzi po cizí zemi se zajímá o místní přesvědčení, že lidé se na Zemi vyskytují i po smrti. Díky tomu zažije něco na způsob spirituálního spojení se svými vlastními předky. Nakonec se učí zcela novým formám, jak oslavovat mrtvé a jejich památku, a take tomu, jak mrtví zasahují do našich životů nebo s námi dokonce přicházejí do styku.
Matthew Lancit vyrůstal v kanadském Torontu před odjezdem do New Yorku studoval psaní a literaturu na Sarah Lawrence College, a filmařinu na Tisch School NYU´s of the Arts. Funeral Season byl nedávno vybrán pro uchování do knihovny a archivu Kanady. Lancit v současné době dělí svůj čas mezi Toronto a Paříži.
Režie: Matthew Lancit
Jazyk dialogů: francouzština, angličtina
Jazyk titulků: čeština, angličtina
Uvedení filmu, ocenění:
Rising Star Award, Canada International Film Festival, 2011
Menzioni Speciali, Contro-Sguardi, Italy, 2010
Prix du Premiere Film Professionnel, Traces de Viwe, France, 2011
Award, Dallas Black Film festival, USA, 2011
Filmaři občanského sdružení Inventura, známí např. jako tvůrci dokumentu Pozemšťané, koho budete volit?, nyní pod vedením režisérek Kateřiny Bubeníčkové a Lenky Vochocové natáčí portrét Gerníku, jedné z vymírajících vesnic, které před 180 lety vznikly v rumunském Banátu. Štáb provázený antropologem Lukášem Hanusem testuje svou schopnost přežít týden v podmínkách země, kterou osidlovali naši předci. Je víska, z níž nyní odcházejí celé rodiny za domněle lepším životem do Čech, rájem na zemi, zakonzervovaným venkovem 19. století, nebo je to pouze romantizující představa? Jaké jsou důvody místních lidí tady stále setrvávat? A jak se k idealizovanému obrazu tradiční zemědělské lokality hodí právě vznikající větrné elektrárny?
Kateřina Bubeníčková a Lenka Vochocová dlouhodobě působí v občanském sdružení Inventura, které vzniklo v roce 2005. Jeho cílem je pozměňovat představy veřejnosti o životech lidí s mentálním hendikepem a integrovat tyto lidi do společnosti skrze podporu a zviditelnění jejich umělecké činnosti (především v oblasti dokemntární tvorby, divadla nebo rozhlasu).
Režie: Kateřina Bubeníčková & Lenka Vochocová
Produkce: o.s. Inventura
Jazyk dialogů: česky
Jazyk titulků: neobsahuje podtitulky
Uvedení filmu:
Normální festival 2012 - Cestou umění
Mezinárodní festival studentských filmů OSTRAVA - PICTURE 2012
Samuel se narodil a byl vychován v Kamerunu. Vyrostl ve společnosti, ve které všichni věří v existenci čarodějnictví. A tedy v to, že každá tragédie a každé zlo bylo zapříčiněno nějakou nadpřirozenou bytostí. Samuelovo dětství bylo poznamenáno vírou v čarodějnické praktiky. Po pěti letech studia filmové produkce se Samuel vrací z Evropy do své rodné země. Tentokráte ne proto, aby navštívil svou rodinu, ale aby odhalil záhady a tajemství čarodějnictví a dopátral se podstaty svých dětských nočních můr.
Režisér Matthew Lancit se rozhodl opustit práci, aby mohl procestovat Kamerun a navštěvovat jedny z nejveselejších pohřebních slavností na světě. Při své exkurzi po cizí zemi se zajímá o místní přesvědčení, že lidé se na Zemi vyskytují i po smrti. Díky tomu zažije něco na způsob spirituálního spojení se svými vlastními předky. Nakonec se učí zcela novým formám, jak oslavovat mrtvé a jejich památku, a take tomu, jak mrtví zasahují do našich životů nebo s námi dokonce přicházejí do styku.
Filmaři občanského sdružení Inventura, známí např. jako tvůrci dokumentu Pozemšťané, koho budete volit?, nyní pod vedením režisérek Kateřiny Bubeníčkové a Lenky Vochocové natáčí portrét Gerníku, jedné z vymírajících vesnic, které před 180 lety vznikly v rumunském Banátu. Štáb provázený antropologem Lukášem Hanusem testuje svou schopnost přežít týden v podmínkách země, kterou osidlovali naši předci. Je víska, z níž nyní odcházejí celé rodiny za domněle lepším životem do Čech, rájem na zemi, zakonzervovaným venkovem 19. století, nebo je to pouze romantizující představa? Jaké jsou důvody místních lidí tady stále setrvávat? A jak se k idealizovanému obrazu tradiční zemědělské lokality hodí právě vznikající větrné elektrárny?
