GAUR 8 AZOKAN
Spain, 2012, 16 min
Farapi & Monika Hertlová
26.01.2013 17:30
Lokální zásobitelství zemědělskými produkty hraje v Baskicku důležitou roli. I přes silný tlak dovozu zahraničního zboží jsou tradiční trhy nedílnou součástí každodenního života místních lidí. Množství rodinných statků tak pokračuje i dnes ve výrobě a produkci vynikajících potravin. Práce na statku je však většinou spojována s mužem - mužem pastevcem, zemědělcem, obchodníkem. Ačkoli je i žena nedílnou součástí tohoto světa, je v rurálniím světě spíše upozaďována. Jaká je ale každodenní realita ženy - statkářky? Jaké jsou její starosti a radosti? Najít odpovědi na položené otázky a zviditelnit ženu v kontextu v procesu zemědělské výroby bylo cílem tohoto dokumentu "Gaur 8 Azokan", který vznikl na základě lokální potřeby emancipace vesnických žen, o jejíchž tvrdé práci toho víme jen velmi málo. Snímek se prostřednictvím antropologické perspektivy snaží poukázat na komplementární charakter genderových rolí ve vesnickém prostředí. Rurální svět by v této podobě, bez obou složek jak produktivní tak reproduktivní, jak mužské tak ženské, nemohl existovat.
FARAPI je konzultační firma Aplikované antropologie sídlící v San Sebastiánu v Baskickém Španělsku. Přijímají veřejné i komerční zakázky v oblasti sociálních témat (genderová rovnost, migrace, minority, průzkum trhu atp.). Dokumentární film "Gaur 8 Azokan" je druhým audiovizuálním výstupem dlouhodobého výzkumu současného postavení žen v rurálním prostředím Baskicka.
Monika Hertlová spolupracovala s FARAPI na výrobě dokumentu v rámci pracovní stáže. Dále je spoluautorkou krátkého dokumentu "Nekopejte do nás, ještě nejsme mrtví" (2011), který reflektuje současné aktivity trampského hnutí v České republice. Nyní Monika působí ve Studiu vizuální etnografie na katedře antropologie FF, ZČU kde spolupracuje na výrobě dalších snímků.
Režie: Farapi & Monika Hertlová
Produkce: Asociación de Mujeres Kimetz
Jazyk dialogů: španělsština, baskičtina
Jazyk titulků: čeština
Studentský snímek se snaží proniknout do života jedné skupiny vystupující "proti stávající politické situaci, konzumerismu a uniformutě". Pomocí vylepování plakátů se snaží vstoupit do veřejné mediální sféry ulice a poukázat na to, co oni sami cítí jako útlak či útok na svobodu člověka. Tento boj vedou 3 kluci - "Úsvitu", jež spojuje nespokojenst, názory a emoce pociťované ze společnosti. Pomocí "filmové řeči" se autoři snaží zprostředkovat divákovi nejen jejich společné názory a pocity, ale i osobité vidění světa.
Pro některé z řady rozmanitých kultur v Pacifiku, konkrétně v Melanésii, je prase nejdůležitějším domestikovaným zvířetem. Prase je převážně využíváno k různým ceremoniálním účelům, jako je pohřeb, svatba a přechodové rituály. Několik filmů se v rámci dlouhodobého projektu "Reef Islands Ethnographic Film Project" věnovalo zabíjení prasat ve spojitosti s těmito rituály. Pořízené záběry mohly místy vyvolávat znepokojivý obraz vztahu mezi lidmi a zvířaty, obzvláště pro moderního konzumenta, který zná maso pouze z pultů v supermarketu. V tomto krátkém filmu matka, otec a jejich syn chodí ven krmit svá prasata, zprostředkovávají nám tak dojem celkově rozdílného vztahu mezi člověkem a zvířetem. Můžeme vidět prvky něhy, péče a lásky. Zároveň nám film ukazuje, jak se děti prostřednictvím soužití se zvířaty učí poznávat přírodu a technologii.
