ANTROPOFEST je mezinárodním festivalem filmů se sociálně antropologickou tématikou.
Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů, které v České republice v podstatě nelze zhlédnout. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Prostřednictvím těchto specifických dokumentů totiž můžeme společně poznávat život nejrůznějších lidských společenství, sociálních skupin či jedinců z celého světa, a to považujeme za obzvlášť důležité.
ANTROPOFEST je organizován stejnojmenným spolkem založeným v květnu 2010 absolventy studijního oboru sociální antropologie (více viz O NÁS) . Festival a veškeré dění kolem něj zajišťujeme zcela na dobrovolnické bázi.
Festival se koná každým rokem vždy na konci ledna v Praze, kde probíhá hlavní filmová přehlídka. V průběhu jara pak s našimi partnery pořádáme tzv. „Ozvěny Antropofestu“ v dalších českých i slovenských městech. Např. v Brně, Pardubicích, Bratislavě, Nitře a dalších městech.
Cameroon, Germany, 2012, 62 min
Samuel Loe
25.01.2013 18:20
Samuel se narodil a byl vychován v Kamerunu. Vyrostl ve společnosti, ve které všichni věří v existenci čarodějnictví. A tedy v to, že každá tragédie a každé zlo bylo zapříčiněno nějakou nadpřirozenou bytostí. Samuelovo dětství bylo poznamenáno vírou v čarodějnické praktiky. Po pěti letech studia filmové produkce se Samuel vrací z Evropy do své rodné země. Tentokráte ne proto, aby navštívil svou rodinu, ale aby odhalil záhady a tajemství čarodějnictví a dopátral se podstaty svých dětských nočních můr.
Samuel Loe se narodil v Bafoussamu v Kamerunu a studoval Mediální produkci na Hochschule Ostwestfalen-Lippe v Německu.
Režie: Samuel Loe
Jazyk dialogů: francouzština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu:
The 12th Gottingen International ethnographic Film Festival (Germany)
International festival of Ethnological Film in Belgrade (Serbia)
EthnoFilm Fest (Munch - Germany)
Festival of Visual Anthropology in Poland
Když obyvatel pralesa vstoupí pod jeho klenbu, spatří kolem sebe zdroje pro život. Jakým způsobem je na základě tradičních znalostí sbírají, zpracovávají a využívají, to pro „západní“ systém studuje etnobotanika – věda zkoumající kulturní, sociální či ekonomické vztahy mezi rostlinami a indigenními obyvateli. Kamera je ovšem při seriózním terénním výzkumu používána jen výjimečně. V rámci výzkumné expedice Wayvana Peru 2011 jsme se mimo jiné snažili odpovědět na otázku: „Jsou metody vizuální antropologie pro ochranu tradičních znalosít aplikovatelné, a pokud ano, jaká má tento přístup pozitiva a negativa?“ Film je částí série Vizuální etnobotanika a zachycuje „příběh zdroje“ palmy piassaba (Aphandra natalia).
Pavel Borecký čerstvě nastoupil do doktorského oboru etnologie na ZČU v Plzni, kde pokračuje ve svém výzkumu na poli vizuální antropologie. Je autorem etnografického filmu „Gáj“ a iniciátorem etnobotanické expedice Wayvana do peruánské Amazonie. Cizí mu nejsou ani popularizační aktivity či projekty aplikované urbánní antropologie - www.anthropictures.cz.
Režie: Pavel Borecký
Produkce: Anthropictures, Institut tropů a subtropů ČZU v Praze
Jazyk dialogů: španělština
Jazyk titulků: čeština
UK, 2013, 45 min
Johannes Sjoberg
27.01.2013 11:00
Johannes Sjoberg přiblíží ethnofiction coby metodu antropologického výzkumu, kdy informanti před kamerou improvizují jejich kulturní zkušenost. Improvizované přehrávání pak odhaluje kulturní aspekty, ke kterým bychom se tradičním antropologickým výzkumem nedostali.
Samuel se narodil a byl vychován v Kamerunu. Vyrostl ve společnosti, ve které všichni věří v existenci čarodějnictví. A tedy v to, že každá tragédie a každé zlo bylo zapříčiněno nějakou nadpřirozenou bytostí. Samuelovo dětství bylo poznamenáno vírou v čarodějnické praktiky. Po pěti letech studia filmové produkce se Samuel vrací z Evropy do své rodné země. Tentokráte ne proto, aby navštívil svou rodinu, ale aby odhalil záhady a tajemství čarodějnictví a dopátral se podstaty svých dětských nočních můr.
Když obyvatel pralesa vstoupí pod jeho klenbu, spatří kolem sebe zdroje pro život. Jakým způsobem je na základě tradičních znalostí sbírají, zpracovávají a využívají, to pro „západní“ systém studuje etnobotanika – věda zkoumající kulturní, sociální či ekonomické vztahy mezi rostlinami a indigenními obyvateli. Kamera je ovšem při seriózním terénním výzkumu používána jen výjimečně. V rámci výzkumné expedice Wayvana Peru 2011 jsme se mimo jiné snažili odpovědět na otázku: „Jsou metody vizuální antropologie pro ochranu tradičních znalosít aplikovatelné, a pokud ano, jaká má tento přístup pozitiva a negativa?“ Film je částí série Vizuální etnobotanika a zachycuje „příběh zdroje“ palmy piassaba (Aphandra natalia).
