ANTROPOFEST je mezinárodním festivalem filmů se sociálně antropologickou tématikou.
Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů, které v České republice v podstatě nelze zhlédnout. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Prostřednictvím těchto specifických dokumentů totiž můžeme společně poznávat život nejrůznějších lidských společenství, sociálních skupin či jedinců z celého světa, a to považujeme za obzvlášť důležité.
ANTROPOFEST je organizován stejnojmenným spolkem založeným v květnu 2010 absolventy studijního oboru sociální antropologie (více viz O NÁS) . Festival a veškeré dění kolem něj zajišťujeme zcela na dobrovolnické bázi.
Festival se koná každým rokem vždy na konci ledna v Praze, kde probíhá hlavní filmová přehlídka. V průběhu jara pak s našimi partnery pořádáme tzv. „Ozvěny Antropofestu“ v dalších českých i slovenských městech. Např. v Brně, Pardubicích, Bratislavě, Nitře a dalších městech.
Když obyvatel pralesa vstoupí pod jeho klenbu, spatří kolem sebe zdroje pro život. Jakým způsobem je na základě tradičních znalostí sbírají, zpracovávají a využívají, to pro „západní“ systém studuje etnobotanika – věda zkoumající kulturní, sociální či ekonomické vztahy mezi rostlinami a indigenními obyvateli. Kamera je ovšem při seriózním terénním výzkumu používána jen výjimečně. V rámci výzkumné expedice Wayvana Peru 2011 jsme se mimo jiné snažili odpovědět na otázku: „Jsou metody vizuální antropologie pro ochranu tradičních znalosít aplikovatelné, a pokud ano, jaká má tento přístup pozitiva a negativa?“ Film je částí série Vizuální etnobotanika a zachycuje „příběh zdroje“ palmy piassaba (Aphandra natalia).
Pavel Borecký čerstvě nastoupil do doktorského oboru etnologie na ZČU v Plzni, kde pokračuje ve svém výzkumu na poli vizuální antropologie. Je autorem etnografického filmu „Gáj“ a iniciátorem etnobotanické expedice Wayvana do peruánské Amazonie. Cizí mu nejsou ani popularizační aktivity či projekty aplikované urbánní antropologie - www.anthropictures.cz.
Režie: Pavel Borecký
Produkce: Anthropictures, Institut tropů a subtropů ČZU v Praze
Jazyk dialogů: španělština
Jazyk titulků: čeština
ČR, 2013, 150 min
Katedra antropologie ZČU v Plzni
26.01.2013 11:00
Společně s odborníky otevřeme v diskuzi téma filmování v antropologii a zamyslíme se nad otázkami: Co je to etnografický film? V čem spočívá jeho „etnografičnost“? Je nějaký rozdíl mezi etnografickým filmem a prostým videozáznamem z terénního výzkumu? Jaké jsou limity filmu při prezentaci antropologicky relevantního vědění? A jaké jsou jeho výhody ve srovnání s textem coby standardním médiem vědecké produkce?
Zahraniční odborníci Johannes Sjoberg, Granada center, University of Manchester, UK
ČR / PL, 2011, 8 min
Milan Durňák
26.01.2013 17:05
Voroneț je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších klášterů v Rumunsku především kvůli kostelu sv.Jiří, na jehož stěnách se dodnes uchovalo mnoho fresek z 15.století v intenzivních jen málo vybledlých barvách. Kulturní význam tohoto místa ocenila i rada UNESCO a zařadila ho na na svou listinu. Šest dní pozorování prostoru kláštěra a přilehého tržiště, které překračují různé reálné i symbolické cesty lidí, vytváří surealistický filmový obraz. Intenzivní vnímání, nejvíce fascinující freska kostela, Posledníhi soudu vytváří jeho mozaikovitou konfrontaci se zrcadlem mysli, představ, viděným a slyšeným. Voroneț symbolicky konceptualizuje způsob života, v který věříme.
Milan Durňák je doktorandem Ústavu etnologie FF Univerzity Karovy v Praze. Věnuje se převážně problematice vizuální etnografie s přihlédnutím na antropologický film, jeho možnosti a limity. Debutoval snímkem Christos voskres (2007). Minulý ročník antropofestu (2012) představil dlouhometrážní snímek Tumenge (2012), který byl uvedený také na mezinárodním festivale dokumentárních filmů s tematikou etnologie a kulturní antropologie ETNOFILM ČADCA 2012.
Režie: Milan Durňák
Produkce: Uniwersytet Szczecinski, Polsko / Erasmus Intensive Programme 2011: "Polish settlements in Europe. Anthropological Visualisations of Cultural Phenomena" / Coordinator Dr. Natalia Maksymowicz, Uniwersytet Szczecinski/
Jazyk dialogů: -
Jazyk titulků: -
Když obyvatel pralesa vstoupí pod jeho klenbu, spatří kolem sebe zdroje pro život. Jakým způsobem je na základě tradičních znalostí sbírají, zpracovávají a využívají, to pro „západní“ systém studuje etnobotanika – věda zkoumající kulturní, sociální či ekonomické vztahy mezi rostlinami a indigenními obyvateli. Kamera je ovšem při seriózním terénním výzkumu používána jen výjimečně. V rámci výzkumné expedice Wayvana Peru 2011 jsme se mimo jiné snažili odpovědět na otázku: „Jsou metody vizuální antropologie pro ochranu tradičních znalosít aplikovatelné, a pokud ano, jaká má tento přístup pozitiva a negativa?“ Film je částí série Vizuální etnobotanika a zachycuje „příběh zdroje“ palmy piassaba (Aphandra natalia).
Voroneț je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších klášterů v Rumunsku především kvůli kostelu sv.Jiří, na jehož stěnách se dodnes uchovalo mnoho fresek z 15.století v intenzivních jen málo vybledlých barvách. Kulturní význam tohoto místa ocenila i rada UNESCO a zařadila ho na na svou listinu. Šest dní pozorování prostoru kláštěra a přilehého tržiště, které překračují různé reálné i symbolické cesty lidí, vytváří surealistický filmový obraz. Intenzivní vnímání, nejvíce fascinující freska kostela, Posledníhi soudu vytváří jeho mozaikovitou konfrontaci se zrcadlem mysli, představ, viděným a slyšeným. Voroneț symbolicky konceptualizuje způsob života, v který věříme.
