CREATION AND CHANTING OF LIK YAAT
Japan, 2011, 30 min
Ito Satoru
26.01.2013 20:20
Film ukazuje, jak prostřednictvím vyprávění lidé sdílejí svou kolektivní historii. Etnikum Tai v čínské prefektuře Dehong vyznává théravádový buddhismus. Pro lepší žití v tomto a dalších životech praktikují důstojné rituály a usilují o "zásluhu". Těmto rituálům věnují celá léta života a zároveň spoří peníze, kterými posléze přispívají na stavbu budhistických soch a stvabu mostů. Největší dárci najímají intelektuály, aby zaznamenávali tyto dobré skutky do písemné formy, čímž je uchovávají pro další generace. Vzniklé texty jsou nazývány Lik Yaat a jsou psány v malebných slovech a rýmech. Po čínské kulturní revoluci jen nemnozí umí Lik Yaat tvořit a zpívat. Wan Xiang-ya usiluje o zachování této tradice. Je to první a zároveň poslední žena, která umí Lik Yaat psát.
Satoru Ito je absolvent kulturní Antropologie a Etnomuzikologie na The Graduate University For Advanced Studies v Sokendai. V současné době aspiruje na udělení titule Ph.D. a zároveň působí jako výzkumník v Národním museu etnologie v Osace. Satoru provedl tříletý terénní výzkum v Tai vesnici v prefectuře Dehong, Yunnan Province, v Číně, během kterého natočil tento film uváděný na letošním festivalu, který je zároveň jeho antropologickou prvotinou.
Režie: Ito Satoru
Jazyk dialogů: Thai language in Dehong area, Yunnan Province, China
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu, ocenění:
Nejlepší film - Debut Competition, 6th Moscow International Festival of Visual Anthropology (8-12 October 2012, Moscow, Russia)
12th RAI International Festival of Etnographic Film (23-26 june 2011, London, England)
9th WorldFilm - Tartu festival of visual culure (19-25 March 2012, Tartu Estonia)
Když obyvatel pralesa vstoupí pod jeho klenbu, spatří kolem sebe zdroje pro život. Jakým způsobem je na základě tradičních znalostí sbírají, zpracovávají a využívají, to pro „západní“ systém studuje etnobotanika – věda zkoumající kulturní, sociální či ekonomické vztahy mezi rostlinami a indigenními obyvateli. Kamera je ovšem při seriózním terénním výzkumu používána jen výjimečně. V rámci výzkumné expedice Wayvana Peru 2011 jsme se mimo jiné snažili odpovědět na otázku: „Jsou metody vizuální antropologie pro ochranu tradičních znalosít aplikovatelné, a pokud ano, jaká má tento přístup pozitiva a negativa?“ Film je částí série Vizuální etnobotanika a zachycuje „příběh zdroje“ palmy piassaba (Aphandra natalia).
Ve Španělsku se dnes koná přes 2000 býčích zápasů ročně, při nichž je každou sezónu zabito více než 10.000 arénních býků. V posledních letech zároveň tato španělská národní slavnost čím dál víc trpí pod nátlakem organizací hájících práva zvířat. Korida přesto zůstává jedinou přežívající tradicí svého druhu na světě. Autentický dokumentární pohled na typický španělský spektákl na začátku 21. století. Film spojuje dvě strany názorového konfliktu, jenž charakterizuje aktuální postavení fenoménu ve španělské společnosti. Jeden argumentační pól tvoří ústřední protagonisté býčích zápasů - prestižní představitelé profese matadorů. Jejich názory jsou prezentovány na pozadí exkurzu do prostředí koridy v rámci tradičních slavností v severošpanělském městě Roa. Druhý pól zaujímá vůdčí osobnosti hnutí za práva zvířat, bojující ve Španělsku proti býčím zápasům. Aktivity a argumenty odpůrců koridy jsou prezentovány během působivého protestu před nejvýznamnější býčí arénou v zemi - amfiteátrem Las Ventas v hlavním městě Madridu.
