GAUR 8 AZOKAN
Spain, 2012, 16 min
Farapi & Monika Hertlová
26.01.2013 17:30
Lokální zásobitelství zemědělskými produkty hraje v Baskicku důležitou roli. I přes silný tlak dovozu zahraničního zboží jsou tradiční trhy nedílnou součástí každodenního života místních lidí. Množství rodinných statků tak pokračuje i dnes ve výrobě a produkci vynikajících potravin. Práce na statku je však většinou spojována s mužem - mužem pastevcem, zemědělcem, obchodníkem. Ačkoli je i žena nedílnou součástí tohoto světa, je v rurálniím světě spíše upozaďována. Jaká je ale každodenní realita ženy - statkářky? Jaké jsou její starosti a radosti? Najít odpovědi na položené otázky a zviditelnit ženu v kontextu v procesu zemědělské výroby bylo cílem tohoto dokumentu "Gaur 8 Azokan", který vznikl na základě lokální potřeby emancipace vesnických žen, o jejíchž tvrdé práci toho víme jen velmi málo. Snímek se prostřednictvím antropologické perspektivy snaží poukázat na komplementární charakter genderových rolí ve vesnickém prostředí. Rurální svět by v této podobě, bez obou složek jak produktivní tak reproduktivní, jak mužské tak ženské, nemohl existovat.
FARAPI je konzultační firma Aplikované antropologie sídlící v San Sebastiánu v Baskickém Španělsku. Přijímají veřejné i komerční zakázky v oblasti sociálních témat (genderová rovnost, migrace, minority, průzkum trhu atp.). Dokumentární film "Gaur 8 Azokan" je druhým audiovizuálním výstupem dlouhodobého výzkumu současného postavení žen v rurálním prostředím Baskicka.
Monika Hertlová spolupracovala s FARAPI na výrobě dokumentu v rámci pracovní stáže. Dále je spoluautorkou krátkého dokumentu "Nekopejte do nás, ještě nejsme mrtví" (2011), který reflektuje současné aktivity trampského hnutí v České republice. Nyní Monika působí ve Studiu vizuální etnografie na katedře antropologie FF, ZČU kde spolupracuje na výrobě dalších snímků.
Režie: Farapi & Monika Hertlová
Produkce: Asociación de Mujeres Kimetz
Jazyk dialogů: španělsština, baskičtina
Jazyk titulků: čeština
Protagonisté filmu jsou natáčeni, zatímco sledují záznam etnografické události, kterou společně zažili. Jejich zpětná vazba posiluje porozumění tomu, co je to etnografická reprezentace. Film sleduje způsob, jak je vizuální narativ konstruován prostřednictvím zpětné vazby od protagonistů-informátorů. Zvláštní pozornost je věnována svátku Babaluda v Rumunsku a vizuální reprezentaci tohoto svátku. Využití techniky chronotopické montáže podle Bachtina pomáhá konstruovat jednotu času a prostoru. Což vytváří iluzi, že divák sleduje film společně s jeho protagonisty.
