ANTROPOFEST je mezinárodním festivalem filmů se sociálně antropologickou tématikou.
Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů, které v České republice v podstatě nelze zhlédnout. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Prostřednictvím těchto specifických dokumentů totiž můžeme společně poznávat život nejrůznějších lidských společenství, sociálních skupin či jedinců z celého světa, a to považujeme za obzvlášť důležité.
ANTROPOFEST je organizován stejnojmenným spolkem založeným v květnu 2010 absolventy studijního oboru sociální antropologie (více viz O NÁS) . Festival a veškeré dění kolem něj zajišťujeme zcela na dobrovolnické bázi.
Festival se koná každým rokem vždy na konci ledna v Praze, kde probíhá hlavní filmová přehlídka. V průběhu jara pak s našimi partnery pořádáme tzv. „Ozvěny Antropofestu“ v dalších českých i slovenských městech. Např. v Brně, Pardubicích, Bratislavě, Nitře a dalších městech.
ČR / PL, 2011, 8 min
Milan Durňák
26.01.2013 17:05
Voroneț je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších klášterů v Rumunsku především kvůli kostelu sv.Jiří, na jehož stěnách se dodnes uchovalo mnoho fresek z 15.století v intenzivních jen málo vybledlých barvách. Kulturní význam tohoto místa ocenila i rada UNESCO a zařadila ho na na svou listinu. Šest dní pozorování prostoru kláštěra a přilehého tržiště, které překračují různé reálné i symbolické cesty lidí, vytváří surealistický filmový obraz. Intenzivní vnímání, nejvíce fascinující freska kostela, Posledníhi soudu vytváří jeho mozaikovitou konfrontaci se zrcadlem mysli, představ, viděným a slyšeným. Voroneț symbolicky konceptualizuje způsob života, v který věříme.
Milan Durňák je doktorandem Ústavu etnologie FF Univerzity Karovy v Praze. Věnuje se převážně problematice vizuální etnografie s přihlédnutím na antropologický film, jeho možnosti a limity. Debutoval snímkem Christos voskres (2007). Minulý ročník antropofestu (2012) představil dlouhometrážní snímek Tumenge (2012), který byl uvedený také na mezinárodním festivale dokumentárních filmů s tematikou etnologie a kulturní antropologie ETNOFILM ČADCA 2012.
Režie: Milan Durňák
Produkce: Uniwersytet Szczecinski, Polsko / Erasmus Intensive Programme 2011: "Polish settlements in Europe. Anthropological Visualisations of Cultural Phenomena" / Coordinator Dr. Natalia Maksymowicz, Uniwersytet Szczecinski/
Jazyk dialogů: -
Jazyk titulků: -
Romania, 2012, 33 min
Mihai Andrei Leaha
26.01.2013 18:35
Protagonisté filmu jsou natáčeni, zatímco sledují záznam etnografické události, kterou společně zažili. Jejich zpětná vazba posiluje porozumění tomu, co je to etnografická reprezentace. Film sleduje způsob, jak je vizuální narativ konstruován prostřednictvím zpětné vazby od protagonistů-informátorů. Zvláštní pozornost je věnována svátku Babaluda v Rumunsku a vizuální reprezentaci tohoto svátku. Využití techniky chronotopické montáže podle Bachtina pomáhá konstruovat jednotu času a prostoru. Což vytváří iluzi, že divák sleduje film společně s jeho protagonisty.
Mihai Andrei Leaha je doktorandem filologie na Evropských studiích fakulty, "Babes-Bolyai" University, Cluj-Napoca, Cluj v Rumunsku. Jeho práce se zabývá vizuální etnografií, konkrétně restrukturalizací antropologických znalostí, zkoumání rumunských tradičních zvyků.
Režie: Mihai Andrei Leaha
Produkce: Triba Film
Jazyk dialogů: rumunština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu, ocenění:
Studentská cena na Goettingen International Ethnographic Film Festival.
Vybrán na Filmový festival v Sofii (IFEF 2012), Athény (Ethno Fest 2012) a Ho Chi Minh City (AnthroFilmFestival 2012)
ČR, 2013, 150 min
Katedra antropologie ZČU v Plzni
26.01.2013 11:00
Společně s odborníky otevřeme v diskuzi téma filmování v antropologii a zamyslíme se nad otázkami: Co je to etnografický film? V čem spočívá jeho „etnografičnost“? Je nějaký rozdíl mezi etnografickým filmem a prostým videozáznamem z terénního výzkumu? Jaké jsou limity filmu při prezentaci antropologicky relevantního vědění? A jaké jsou jeho výhody ve srovnání s textem coby standardním médiem vědecké produkce?
Zahraniční odborníci Johannes Sjoberg, Granada center, University of Manchester, UK
Voroneț je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších klášterů v Rumunsku především kvůli kostelu sv.Jiří, na jehož stěnách se dodnes uchovalo mnoho fresek z 15.století v intenzivních jen málo vybledlých barvách. Kulturní význam tohoto místa ocenila i rada UNESCO a zařadila ho na na svou listinu. Šest dní pozorování prostoru kláštěra a přilehého tržiště, které překračují různé reálné i symbolické cesty lidí, vytváří surealistický filmový obraz. Intenzivní vnímání, nejvíce fascinující freska kostela, Posledníhi soudu vytváří jeho mozaikovitou konfrontaci se zrcadlem mysli, představ, viděným a slyšeným. Voroneț symbolicky konceptualizuje způsob života, v který věříme.
Protagonisté filmu jsou natáčeni, zatímco sledují záznam etnografické události, kterou společně zažili. Jejich zpětná vazba posiluje porozumění tomu, co je to etnografická reprezentace. Film sleduje způsob, jak je vizuální narativ konstruován prostřednictvím zpětné vazby od protagonistů-informátorů. Zvláštní pozornost je věnována svátku Babaluda v Rumunsku a vizuální reprezentaci tohoto svátku. Využití techniky chronotopické montáže podle Bachtina pomáhá konstruovat jednotu času a prostoru. Což vytváří iluzi, že divák sleduje film společně s jeho protagonisty.
