JEANS AND MARTÓ
Italy, 2011, 52 min
Claudia Palazzi & Clio Sozzani
26.01.2013 14:00
Někdy i zjevně obyčejné lidské životy skrývají mimořádné příběhy: příběhy neznámých lidí, v nichž dřímá vnitřní síla, která může změnit svět. Roba pochází ze zapadlé vesničky kdesi v Etiopii. Jako člen rodiny Karrayu vyrostl mezi pastevci a jejich velbloudy a jeho cesta životem byla už od narození jasně dána. Nicméně touha po vzdělání obrátí jeho život naruby a spustí řadu nečekaných událostí: útěk z rodného území do hlavního města, konflikt s rodinou, vnitřní pochyby a touhu po usmíření, osamělost městského života, nečekanou cestu do Itálie, smrt bratra v etnickém konfliktu a konečně naplnění velkého snu.
Džíny a martó odhalují složitost “Etiopie nového milénia”, sevřené mezi moderním světem a tradicí, pasteveckým a městským způsobem života, mezi starou a novou generací, která se zoufale snaží přizpůsobit závratně rychlým změnám. Robův jedinečný pohled na věci nabízí nový způsob přemýšlení o palčivých problémech dneška, zejména to, jak může staré a nové společně tvořit lepší budoucnost pro všechny.
Claudia Palazzi - socioložka a filmařka. V roce 2005 natočila dva dokumenty ("In Benito´s land. Predappio" a "Memories of Crespi d´Adda"), filmy byly vybrany na několik mezinárodních festivalů. V roce 2008 začala psát a pracovat jako asistent režie v dokumentech zaměřených na moderní společnost a kulturu.
Clio Sozzani - antropoložka a filmařka. Od roku 2005 pracuje jako režisérka a scripwriter pro různé mezinárodních produkční společnosti a neziskové organizace, především v Itálii, Senegalu a Etiopii.
Režie: Claudia Palazzi & Clio Sozzani
Jazyk dialogů: Amharis/ Omoro
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu, ocenění:
Nejlepší dokument na festivalu CINESTRAT 2011 ve Španělsku
Vítěz ceny "Babel" a "Trenord" a zvláštní uznání na XXII africkém, asijském a latinskoamerickém Film festivalu v Miláně (2012)
Voroneț je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších klášterů v Rumunsku především kvůli kostelu sv.Jiří, na jehož stěnách se dodnes uchovalo mnoho fresek z 15.století v intenzivních jen málo vybledlých barvách. Kulturní význam tohoto místa ocenila i rada UNESCO a zařadila ho na na svou listinu. Šest dní pozorování prostoru kláštěra a přilehého tržiště, které překračují různé reálné i symbolické cesty lidí, vytváří surealistický filmový obraz. Intenzivní vnímání, nejvíce fascinující freska kostela, Posledníhi soudu vytváří jeho mozaikovitou konfrontaci se zrcadlem mysli, představ, viděným a slyšeným. Voroneț symbolicky konceptualizuje způsob života, v který věříme.
Filmaři občanského sdružení Inventura, známí např. jako tvůrci dokumentu Pozemšťané, koho budete volit?, nyní pod vedením režisérek Kateřiny Bubeníčkové a Lenky Vochocové natáčí portrét Gerníku, jedné z vymírajících vesnic, které před 180 lety vznikly v rumunském Banátu. Štáb provázený antropologem Lukášem Hanusem testuje svou schopnost přežít týden v podmínkách země, kterou osidlovali naši předci. Je víska, z níž nyní odcházejí celé rodiny za domněle lepším životem do Čech, rájem na zemi, zakonzervovaným venkovem 19. století, nebo je to pouze romantizující představa? Jaké jsou důvody místních lidí tady stále setrvávat? A jak se k idealizovanému obrazu tradiční zemědělské lokality hodí právě vznikající větrné elektrárny?
